KOŠTUŘÍK, A. Odvlhčovací zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Hejčík, Jiří

S tématem bakalářské práce přišel sám student. Jedná se o aktuální téma, k jehož řešení přistupoval student aktivně. Samostatně sháněl a zpracovával podklady pro vypracování práce, práci předkládal ke konzultacím a případné připomínky vhodným způsobem zapracovával. Vytvořená bakalářská práce i přes drobné nedostatky nabízí ucelený přehled metod odvlhčování v prostorách s nízkými teplotami a je dobrým výchozím studijním materiálem pro zájemce o danou problematiku. Student splnil cíle zadání a práci tak doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Elcner, Jakub

Cílem předložené bakalářské práce je provést rešerši aktuálních způsobů odvlhčování vzduchu a na jejím základě zvolit nejvhodnější metodu pro odvlhčování vzduchu za nízkých teplot. Práce samotná sestává ze tří částí. V první, teoretické části je čtenář seznámen se základními pojmy a veličinami, které se týkají dané úpravy vzduchu. V druhé části je provedena rešerše obecných způsobů odvlhčování vzduchu a třetí část je pak zaměřena přímo na specifický problém, kterým je odvlhčování v chladírnách a mrazírnách. Z hlediska zadání byly v práci splněny všechny vytyčené cíle. První a druhá část mi však přijde velmi zkratkovitá, což je vidět již na samotném úvodu, který ačkoliv by čtenáře měl vtáhnout do problematiky a nastínit problém, kterému se práce bude věnovat, si vystačí pouze s přeformulováním stručné charakteristiky problematiky úkolu. První část je pak souhrnem definic jednotlivých pojmů z vybraných učebnic věnujících se tématice vlhkého vzduchu. Druhá část práce představuje hlavní rešeršní aktivitu autora, která sestává převážně z online zdrojů. Této části bych vytknul hlavně značnou nekompaktnost, kdy již názvy jednotlivých podkapitol působí jako poskládané, tak jak byly nalezeny u různých výrobců odvlhčovacích zařízení, bez širšího uchopení tématu a snahy vysvětlit problematiku čtenáři. Zdrojů je sice poměrně dost avšak většinou jde o informace z letáků na webech jednotlivých distributorů. Uznávám, že může být složité od výrobců získat podrobnější charakteristiky zařízení, tato část práce by však mohla být propracovanější. Poslední část se věnuje hlavnímu cíli zadání, volbě vhodné technologie odvlhčování za nízkých teplot. Je proto zaměřena na chladírny a mrazírny. Jsou uvedeny hlavní problémy vyskytující se za podmínek těchto provozů a z nich plynoucí požadavky na provoz. Na závěr je proveden výběr vhodné technologie pro odvlhčování v těchto provozech. V této části bych očekával tabulku shrnující jednotlivé technologie/produkty, použité za konstantních podmínek jednoho modelového provozu, jejich návrh, finanční zhodnocení a uvedení kladů a záporů. Způsob, jakým však byla kapitola provedena, mi nepřijde dostačující a zdá se, že se autor více opírá o teorii z reklamních brožur než o objektivní shrnutí. Též postrádám vyznačení vybraných technologií v h-x diagramu vlhkého vzduchu kde by se dal např. vyznačit výkon potřebný pro odvlhčení daného množství vzduchu a na jeho základě okomentovat dané zařízení. Práce i přes výše zmíněné nedostatky splnila cíl zadání, a proto ji navrhuji k obhajobě.

eVSKP id 133742