SAHÁNKOVÁ, H. Studium fragmentace organosilikonových molekul v plazmatu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.
Cílem bakalářské práce bylo studium fragmentace dimethylphenylsilanu v podmínkách plazmatu. Vlastní práce sestávala ze dvou částí. První byl modelový experiment, kdy byla studována fragmentace monomeru elektronovým svazkem proměnné energie a následně bylo studovno hmotnostní spektrum vytvořených kladných iontů. Z těchto měření, která proběhla na MFF UK v Bratislavě, byly získány účinné průřezy pro tvorbu různých fragmentů monomeru a jejich prahové energie. Tato část práce představuje vysoce aktuální výzkumný problém na světové úrovni. Ve druhé části práce pak byla realizovány první měření fragmentace v reálném plazmatu. Zde bylo využito optické emisní spektroskopie záření generovaného plazmatem. Dosud byla realizována pouze identifikace spekter, výpočet parametrů plazmatu a aplikace dalších diagnostických metod budou náplní další práce. Studentka pracovala velmi samostatně s využitím konzultací zejména na MFF UK v Bratislavě. Získané výsledky se zatím staly základem pro jednu konferenční publikaci. Celkově práci považuji za velmi kvalitní a doporučuji ji k obhajobě, přičemž ji hodnotím výborně - A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená bakalářská práce Hany Sahánkové se zabývá aktuální (navíc poměrně pokročilou) témtikou studia procesů v plazmatu během plazmochemické depozice z plynné fáze. Jako monomer byl použit dimetylfenylsilan (DMPS). Experimenty byly provedeny s ohledem na využitelnost výsledků při řízení procesu depozice, potažmo struktury depozitu, což hodnotím velice kladně. Práce o rozsahu celkem 32 stran je rozdělena na tři hlavní části: Spektorskopie plazmatu, Experimentální zařízení a Výsledky, přičemž každé části je věnován přiměřený prostor. V kapitole Spektorskopie plazmatu jsou pěkně popsány teoretické základy zejména optické emisní spektroskopie a v kratší podkapitole i hmotnostní spektroskopie. Kapitola je psána stručně a jasně. V části Experimentální zařízení je popsán způsob, jakým byl monomer fragmentován a získávána hmotnostní spektra, dále je stručně popsán systém pro plazmochemickou depozici z plynné fáze a optický spektrometr. V této kapitole bych uvítal přeci jen trochu obsáhlejší popis instrumentace optické spektroskopie. Výledková část je věnována analýze hmotnostních spekter a jejich srovnání s databází NIST, dále pak studiem účiných průřezů pro pět vybraných fragmentů DMPS (dle mého názoru nejzajímavější část práce) a nakonec optickou emisní spektoroskopií plazmatu z monomeru DPMS. Prezentované výsledky jsou velmi dobře zpracovány a převyšují obvyklý standard bakalářských prací. Velice oceňuji také to, že část výsledků byla získána ve spolupráci s Univerzitou Komenského v Bratislavě. Spolupráce se zahraniční vysokou školou je jistě dobrou průpravou pro další studium a následné uplatnění v praxi. Práce je psána pečlivě, s poměrně malým množstvím chyb a překlepů. Jedinou drobnou výtkou tak zůstává nejednotnost stylu popisků obrázků (srovnej obr. 2,4 a 6) a záhadné zmizení kapitoly 2 mezi Úvodem a Spektroskopií plazmatu (nejspíš tiskařský šotek). Jak z výše uvedeného vyplývá doporučuji práci k obhajobě a celkově ji hodnotím stupněm A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 18936