MIČÁNKOVÁ, V. Kognitivní evokované potenciály a fixace očí při vizuální emoční stimulaci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.

Posudky

Posudek vedoucího

Potočňák, Tomáš

Študentka Veronika Mičánková vypracovala v rámci zahraničného pobytu na univerzite v Grenobli diplomovú prácu, zaoberajúcu sa odozvou ľudského organizmu na dynamicky a statický vizuálny emočný stimul. Konkrétne sa zaoberala problematikou evokovaných potenciálov (ERP) v signáli EEG a fixáciou očí meraného subjektu pri stimulácii. V rámci praktického riešenia sa tak podieľala na tvorbe dlhodobo vznikajúceho klasifikačného softwaru a na overení niekoľkých hypotéz. Aj napriek tomu, že výsledok niektorých hypotéz bol negatívny, študentka ich overeniu pristupovala poctivo. Celkové zadanie práce pokladám tým pádom s malými výhradami za splnené. Aktivitu študentky behom semestra hodnotí zahraničná konzultantka projektu prof. Anne Guerin ako vysokú. S tým môžem len súhlasiť, keďže študentka veľmi aktívne pristupovala aj k spracovaniu výslednej formy diplomovej práce. Po formálnej stránke nemám k práci žiadne vážne výhrady. Veľmi kladne musím hodnotiť využitie literatúry, kde študentka uvádza 61 literárnych zdrojov prevažne dobrej kvality. Celkovo považujem prácu študentky za kvalitnú a navrhujem známku A, 90 bodov, taktiež prikladám slovné hodnotenie zahraničnej konzultantky projektu na univerzite v Grenobli prof. Anne Guerin.

Navrhovaná známka
A
Body
90

Posudek oponenta

Lamoš, Martin

Předložená diplomová práce Veroniky Mičánkové pojednává o hledání souvislostí mezi skalpovým EEG signálem a fixací očí na konkrétní oblast zájmu v emočně zabarveném vizuálním stimulu. První tři kapitoly práce se věnují obecné teorii EEG, vzniku signálu a jeho měření, předzpracování a základní analýze. Dále je zde popsána problematika pohybu lidského oka a záznamu tohoto pohybu pomocí zařízení využívající infračervenou kameru a odraz světelného paprsku od rohovky (dále eye tracker). Ve čtvrté a páté kapitole autorka popisuje design experimentu, experimentální vybavení a popis a strukturu dat získaných z eye trackeru. Kapitola 6 se již věnuje analýze dat fixace očí. První polovina této kapitoly však podrobně popisuje strukturu kódu, vstupy a výstupy jednotlivých funkcí a patří dle mého názoru spíše do přílohy jako dokumentace k programu. V druhé polovině jsou již zobrazeny i některé výsledky analýzy fixace očí vzhledem k oblasti zájmu fixace, konkrétní emoci, typu vizuální stimulace apod. Zde bych však uvítal podrobnější popis, jestli se např. jedná o ukázku dat jednoho subjektu, nebo celé datové sady apod. (viz dále otázky). Na konci kapitoly pak lze narazit na zásadní nedostatek práce, kde autorka diskutuje výsledky a konstatuje, že nenalézá příliš mnoho signifikantních rozdílů mezi fixacemi na dané oblasti zájmu pro různě emočně podbarvené stimuly. Takové tvrzení však není ničím podloženo. V práci bych očekával alespoň zmínku o tom, zda a jakým způsobem byly výsledky hodnoceny, statisticky testovány apod. Využitím dat z eye trackeru pro analýzu EEG a zpracováním EEG dat se zabývá poslední sedmá kapitola. Co se týká předzpracování EEG dat, tak bych měl několik připomínek. Vzhledem k tomu, že autorku v tomto případě primárně zajímá tvar evokované odpovědi, nezdá se mi použití notch filtru příliš vhodné. Příhodnější alternativou by mohlo být obětovat vyšší gamma pásmo, které v této analýze není tak významné a filtrovat signál dolní propustí s mezní frekvencí 40 Hz. Další připomínka se vztahuje k použití baseline korekce, kde je zmíněna aplikace na interval ms v rámci segmentu. Přesnější by bylo uvést, že v tomto intervalu je stanovena základní úroveň signálu (střední hodnota) a ta je následně odečtena od všech vzorků signálu v rámci celého segmentu. Poslední připomínka se vztahuje k využití ICA pro potlačení EOG artefaktů. V práci chybí podrobnější popis týkající se počtu odstraňovaných komponent, ukázek topografií apod. Z obrázků 7.4 a 7.5 je patrné, že bylo odstraněno minimálně 7 komponent obsahujících EOG artefakty, což vzhledem k počtu elektrod, délce signálu a předchozím krokům předzpracování je hodně. Jestli se EOG artefakty opravdu projevovaly v takovém množství komponent, ukazovalo by to spíše na ne příliš optimální konvergenci ICA algoritmu. Obával bych se tak ztráty velkého množství užitečné informace, která byla odstraněna spolu s EOG artefakty. Co se týká analýzy evokovaných odpovědí, zde mně, stejně jako v předcházející kapitole, chybí jakákoliv metodika hodnocení výsledků, statistického testování apod., což považuji za velmi podstatné. I přes mou dosavadní kritiku si myslím, že autorka odvedla velký kus práce, silnými stránkami jsou určitě algoritmy na přenos informace z eye trackeru do EEG záznamu v podobě značek a obecně algoritmy a postupy na vyhodnocení dat z obou modalit, pomocí kterých lze velmi dobře připravovat datové sady ze studií k analýzám. Samotná analýza dat je ovšem v rámci této diplomové práce nedotažená. Z toho důvodu navrhuji hodnocení C, 75 bodů.

Navrhovaná známka
C
Body
75

Otázky

eVSKP id 84475