JIREČEK, M. Flíčková anténa s budicí štěrbinou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Raida, Zbyněk

Práce byla zaměřena na numerické a experimentální ověření funkčnosti flíčkových antén se štěrbinami v anténním prvku. Budicími štěrbinami a zkratujícími kolíky lze ovlivňovat rozložení proudů na anténním prvku a měnit tak parametry navrhované antény. Studentovi bylo doporučeno, aby základní zákonitosti prozkoumal vhodně koncipovanou modální analýzou, výsledky modální analýzy ověřil vlnovou analýzou a experimentem. Na modální analýzu student zcela rezignoval. Ve své práci se soustředil pouze na náhodné umisťování štěrbin do flíčku a na numerickou analýzu výsledku bez snahy porozumět základním vazbám mezi proudovou distibucí a vlastnostmi antény. Relativně výrazné rozdíly mezi výsledky simulací a experimentem nebyly dostatečně analyzovány a komentovány. Úroveň práce je na dolní hranici přijatelnosti. Výhrady mám rovněž k formálnímu zpracování diplomové práce. Nazývat planární anténu anténnou rovinnou je nezvyklé. Psát o operaci antény v GSM pásmu svědčí o základní neznalosti anglické terminologie. Otrocky přepisovat časopisecké články (strany 2 až 22) je nesmyslné (i když je uveden zdroj). V práci je řada formálních prohřešků (chybějící mezery mezi numerickými hodnotami a jednotkami veličin, citace literatury v rozporu s normou, atd.). Stav, v jakém byla práce odevzdána, odpovídá nízké aktivitě a slabému nasazení, s nímž se student řešení projektu věnoval.

Posudek oponenta

Láčík, Jaroslav

Cílem práce bylo navrhnout a experimentálně ověřit flíčkovou antény se štěrbinou v anténním prvku. Vlastní text práce je psán chaoticky a je rozdělen do devíti kapitol. V první kapitole (podobně jako v abstraktu práce) autor práce popisuje důležitost širokopásmových komunikačních systémů, čemuž nerozumím, protože vlastní práce je zaměřena jen na úzkopásmové antény. Druhá kapitola je zaměřena na popis vícepásmových antén. Ve své podstatě jsou zde na 19 stranách popsány výsledky práce [6], které s vlastní prací souvisí spíše okrajově. Třetí kapitola krátce popisuje vlastnosti a principy mikropáskových antén. Ve čtvrté a páté kapitole jsou popsány programy Ansoft Designer a CST Microwave Studio, které se používají pro návrh vysokofrekvenčních obvodů a antén. V šesté a sedmé kapitole jsou navrženy a modelovány flíčkové antény se štěrbinami v programu Ansoft Designer. Nerozumím, proč návrh antén byl udělán na substrátu Rogers 4003, který není na Ústavu radioelektroniky, FEKT VUT v Brně k dispozici. V osmé kapitole jsou vybrané antény předělány na substrátu Arlon 25N, modelovány v programu CST Microwave Studio, realizovány a proměřeny. Autor práce se vůbec nepozastavuje nad tím, že činitel odrazu modelovaných antén vychází větší než 0 dB (např. obr. 60, 61). Diskuze výsledků modelování antén v komerčním programu a obdržených z měření je spíše povrchní. Poslední, devátá kapitola uzavírá diplomovou práci. Předložený text práce obsahuje celou řadu formálních chyb: proměnné symboly veličin nejsou psány kurzívou, mezi hodnotou a jednotkou není mezera, citace literatury není dle normy, apod. Autor práce používá místy chybnou/nestandardní terminologii: „planární antény“ nazývá jako „rovinné antény“, „délku štěrbiny“ nazývá jako „drážkovou délkou štěrbiny“ apod. Dle mého názoru je předložená práce na nízké úrovni a znalosti diplomanta v oboru antén jsou velmi limitované.

eVSKP id 39321