TETOUR, D. Využití technologií v současné kinematografii a jejich vliv na filmový průmysl [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.

Posudky

Posudek vedoucího

Šedrlová, Magdalena

Ve své práci „Využití technologií v současné kinematografii a jejich vliv na filmový průmysl“ podává Daniel Tetour ucelený přehled nejrozšířenějších technologických postupů, které jsou v současnosti ve filmu využívány k vytvoření vizuálních efektů a animací. Práce se také zabývá vlivem těchto technologií jak na filmovou produkci, tak i recepci ze strany diváků a odborné veřejnosti. Práce byla vypracována naprosto v souladu se zadáním a je velice přehledně a logicky strukturována, obsahuje taktéž poměrně bohatou obrazovou přílohu, která umožňuje čtenáři lépe porozumět některým konceptům, které autor v textu zmiňuje. Rovněž oceňuji práci se zdroji, kdy autor dobře využívá dostupné odborné literatury v knižní podobě (Bazin, Honthaner, Kitagawa a Windsor), tak i internetových zdrojů v podobě článků a videí. Citované filmové recenze pocházejí od zavedených kritiků píšících pro tradiční média (The Observer, The Guardian). Jako velmi zajímavou hodnotím poslední kapitolu týkající se vlivu technologií na filmový průmysl, kde se autor opírá právě o zmiňované recenze a také autentická svědectví samotných herců. Je škoda, že tato část nebyla zpracována ještě detailněji a je ve srovnání s deskriptivními kapitolami o konkrétních technologiích poměrně krátká. Hlubší analýza s více příklady by byla pro celou práci zajisté přínosem. Jedinou závažnější výtkou k obsahu práce je závěr, který obsahuje několik spekulativních a nepodložených tvrzení („Many people these days share the opinion about practical effects being better.“, „Even in the older movies, where the practical and visual effects were far from perfect, the audience does not seem to mind.“, „ … almost every fan considers …“, „The remaining two episodes are criticised …“). Po jazykové stránce práce dodržuje formální vědecko-technický styl a autor využívá bohatou škálu odborné slovní zásoby. Ačkoliv je text na velmi vysoké jazykové úrovni, jsou zde patrné četné chyby ve využití členů, ale i ojediněle ve slovní zásobě (např. str. 7: precede x avoid, str. 8: threat x risk, str. 10: achieve a rule x comply to a rule, str. 19: do a movie x make a movie, str. 24: include x involve), slovosledu (str. 17, 20) a slovesných tvarech (str, 1, 5, 33, 34, 35). Práci jako celek hodnotím jako velmi kvalitní a oceňuji autorův přístup a nadšení pro téma, ale s přihlédnutím k uvedeným nedostatkům navrhuji známku B. Otázka k obhajobě: Na čem zakládáte tvrzení ze závěru práce „Many people these days share the opinion about practical effects being better.“, „Even in the older movies, where the practical and visual effects were far from perfect, the audience does not seem to mind.“, Almost every fan considers the Episode I – The Phantom Menace to be the worst movie in the [Star Wars] series …. The remaining two episodes are criticised for poor acting ….“? Můžete vaše tvrzení podložit vhodnou literaturou? What are your claims such as „Many people these days share the opinion about practical effects being better.“, „Even in the older movies, where the practical and visual effects were far from perfect, the audience does not seem to mind.“, Almost every fan considers the Episode I – The Phantom Menace to be the worst movie in the [Star Wars] series …. The remaining two episodes are criticised for poor acting ….“ based on? Can you support your claims by any relevant secondary literature?

Navrhovaná známka
B
Body
89

Posudek oponenta

Jašková, Jana

Bakalářská práce podává přehled technologií využívaných v kinematografii a zkoumá jejich vliv na filmovou tvorbu a vnímání filmu. Vychází ze zadání bakalářské práce a shoduje se s abstraktem. V úvodu se nachází přehledné nastínění obsahů jednotlivých kapitol. Další kapitoly na sebe vzájemně logicky navazují a v jejich úvodech se nachází vysvětlení dané problematiky včetně odborné terminologie, poté jsou vždy pečlivě a srozumitelně popsané jednotlivé techniky. Celý text dokumentují odkazy na obrázky nacházející se na konci práce. Nejdříve je zmíněn historický vývoj v oblasti speciálních efektů v kinematografii, a to počínaje jednoduchými technikami, přes propracovanější metody zachycující pohyb, až po počítačové efekty. Ve druhé, kratší části práce je popsán vliv zmíněných technologií na filmovou produkci, herce, diváky a kritiky. V závěru vyjadřuje autor vlastní názor na využití speciálních efektů ve filmové produkci. Ze seznamu literatury je patrné, že práce čerpá převážně z internetových zdrojů. Po stránce jazykové je práce na velmi dobré úrovni. Celý text je vysoce koherentní a využívá rozsáhlé škály kohezních prostředků. Autor správně používá gramatické i lexikální položky a vhodně je propojuje do složitých souvětí. Práce je psána formálním jazykem, přičemž je zachován objektivní přístup autora. Po formální stránce má práce poměrně dobrou grafickou úroveň. Je vhodně rozčleněná do jednotlivých kapitol a doplněná názornými obrázky. Za poněkud netradiční považuji podtrhávání nadpisů. Citace literatury sice neodpovídá doporučené normě APA, nicméně zachovává si jednotnou strukturu. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A (celkem 95 bodů).

Navrhovaná známka
A
Body
95

Otázky

eVSKP id 102108