PAŘÍK, D. Analýza průchodnosti terénem pomocí strojového chápání map [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Hlavním cílem diplomové práce bylo rozšířit stávající SW nástroj o 3 nové moduly. Vedlejším, doplňkovým úkolem pak bylo vytvořit přehledné a intuitivní GUI. Jednalo se o ve všech směrech náročné zadání – ať již svým rozsahem, problematikou, kterou musel student nastudovat, či časovou náročností. Student od počátku přistupoval k řešení práce velmi ledabyle, v první polovině semestru konzultace nenavštěvoval vůbec a na práci pracoval velmi sporadicky. V druhé polovině semestru se jeho přístup zlepšil, nicméně stále nebylo jeho pracovní úsilí dostatečné. Díky tomu se dostal do výrazné časové tísně. Většinu semestru pak strávil řešením jednoduchého doplňkového úkolu (GUI), takže mu na hlavní tři body práce nezbyl téměř žádný čas. Výsledek práce nebylo možné spolehlivě ověřit, neboť při snaze otestovat odevzdaný SW nebylo možné projít celým procesem, neboť program vždy skončil na nějaké výjimce. Text práce popisuje spíše vzhled aplikace a vnitřním algoritmům se téměř nevěnuje. Jde však usuzovat, že každý bod zadání byl nejspíše nějakým způsobem splněn, proto práci doporučuji k obhajobě s hodnocením E – 55.
Oponovaná práce se zabývá strojovým zpracováním naskenovaných mapových podkladů. Cílem je segmentace standardizovaných prvků značení a vytvoření interaktivního modelu mapy pro 3D počítačové zobrazení a hledání optimální trasy pro průchod terénem mezi libovolnými dvěma body. Rešerše normy je přehledná a dostačující. Výchozím materiálem této VŠKP byla diplomová práce Ing. Pavla Kršáka úspěšně řešící segmentaci základních, zejména plošných, objektů. Seznámení s touto prací, které je součástí prvního bodu zadání nepochybně problěhlo, protože vytvořený SW z ní bohatě čerpá, ale v úvodním textu je jí věnován pouhý jeden odstavec, takže rozlišit, co je převzato a co už nikoli lze spíše podle zadání. Druhý bod představoval úpravu grafického rozhraní pro snazší ovladatelnost. Zde je třeba autorova pochválit, protože ergonomie ovládání se výrazně zlepšila a zejména editaci segmentovaných obrazů ve spojení s původním podkladem považuji za velmi zdařilou. Bodu tři, tedy zobrazení mapy ve 3D, je v práci věnována pouze jediná strana, což je velmi málo. Ani praktickou realizaci tohoto bodu se nepodařilo ověřit, protože aplikace neustále padala z důvodu špatného formátu dat. Bod čtyři se věnuje segmentaci cest. Autor po téměř nulové teoretické přípravě prezentuje vlastní postup, s jehož pomocí se mu podařilo extrahovat a rozlišit různé typy cest. Míra úspěšnosti není nijak kvantifikována, pouze na základě experimentů s dodaným SW odhaduji, že se pohybuje kolem 50 %, v obtížných situacích spíše méně. V případě křižovatek algoritmus selhává prakticky pokaždé. Za segmentací cest následuje vyznačení nepřekonatelných překážek, kde program padá na vyčerpání dostupné paměti, takže další kroky již nebylo možné otestovat. Bodu pět, týkajícímu se vyhledávání vrstevnic, se věnuje kratičká osmiřádková podkapitola 3.4.5. a jeden screenshot. V kombinaci s nefunkčním SW ho lze stěží považovat za adekvátně propracovaný. Poslední položkou zadání je modul pro navazující práci s mapou. Popis není o mnoho obšírnější než v předchozím případě (jedna strana textu a tři obrázky), a vzhledem k nefunkční aplikaci se ani v tomto bodu nelze dobrat pozitivního hodnocení. Celkově je práce krátká (31 stran včetně mnoha obrázků) a svědčí o velkém časovém presu a nezvládnutém rozvržení práce v rámci školního roku. Dále, ačkoli autor mnohokrát mluví o transformacích atd., není v práci jediná rovnice, či jiný matematický vztah, který by tyto operace ilustroval. Rovněž jakékoli vyhodnocení dosažených výsledků úplně chybí. Literatura je citována v minimální míře (6 položek), což ostatně vychází zanedbaného popisu teorie i realizovaných algoritmů. Závěrem lze říci, že vyjma bodu dva je práce na velmi nízké úrovni, a to jak po stránce textu coby dokumentace, tak i softwaru, představujícího praktické řešení. Je možné, že oba nedostatky vychází hektického závěru semstru, avšak vzhledem k bohaté časové dotaci DP k něčemu takovému vůbec nemělo dojít. Pokud autor na obhajobě nepředvede fungující aplikaci bez pádů a s přiměřeně funkčními algoritmy, nezbývá než považovat práci za nedostatečnou a doporučit její dopracování a obhajobu v náhradním termínu. Na základě odevzdaných materiálů hodnotím práci 35 body, čili F.
eVSKP id 102793