ČECH, T. Zkoumání vlivu přítlaku na životnost olověných akumulátorů pro hybridní elektrická vozidla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student Tomáš Čech se ve své práci zabývá vlivem přítlaku vyvozovaného na elektrodový systém olověného akumulátoru pracujícího v PSoC režimu provozu hybridních vozidel. Ukazuje se, že kromě nových typů aditiv může hrát důležitou roli i aplikovaný přítlak, který stabilizuje strukturu elektrod a tím minimalizuje objemové změny a prodlužuje životnost v náročném režimu provozu hybridních vozidel. Toto vše může hrát roli při snaze o odstranění degradačních jevů úzce souvisejících s postupnou sulfatací záporných elektrod v režimu provozu PSoC. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval diplomovou práci v rozsahu 58 stran včetně seznamu použité literatury. Práci rozčlenil do šesti základních kapitol. Teoretická část zahrnuje základní přehled o hybridních elektrických vozidlech, následuje popis a rozdělení elektrochemických zdrojů proudu a podrobný rozbor problematiky olověných akumulátorů. Praktická část popisuje měřící pracoviště, experimentální elektrodu s nespojitým systémem rovnoběžných žeber a popis jednotlivých experimentů. V závěrečné části se student věnuje detailnímu vyhodnocení provedených experimentů. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Student Bc. Tomáš Čech se ve své práci zabývá vlivem přítlaku na životnost článků olověného akumulátoru pracujících ve stavu částečného nabití (PSoC) simulujícím provoz v hybridních vozidlech. Teoretická část práce zahrnuje úvod do problematiky hybridních elektrických vozidel s popisem olověného akumulátoru, metodiky měření včetně měřicího pracoviště a zařízení na vyvozování a měření přítlaku. V praktické části se popisují výsledky provedených experimentů na pokusných článcích cyklovaných v režimu částečného nabití (PSoC) podle upraveného profilu Power Assist, lišících se velikostí přítlaku aplikovaného na aktivní hmotu. Práce je sepsána přehledně, grafické zpracování je na dobré úrovni. K práci mám několik připomínek. V seznamu citované literatury je spousta zdrojů z internetu, kde jsou mnohdy informace nepřesné, až chybné. Např. obr. 4 - rozdělení elektrochemických zdrojů. Proč jsou Li-ion akumulátory zařazeny pod alkalické akumulátory? Kde by byly zařazeny ostatní systémy, např. průtokové Brom - Zinek a Vanadové baterie, nebo vysokoteplotní Na-S a Zebra baterie? Co znamená pojem nabíjecí alkalika? Není uveden příklad kyselých akumulátorů (olověné baterie). V tab. 1 je zase uvedeno, že Ni-MH baterie je bez paměťového jevu. Na obr. 12 jsou oba obrázky kladné elektrody, v textu je chybně uvedeno, že se jedná o kladnou a zápornou. Rovnice 11 - vztah pro výpočet odporu přívodů Rp=R1+R3/3 platí jen pro kladnou elektrodu. U záporné se používá vztah Rp=R1 vzhledem k velké vodivosti záporné elektrody a v práci byla přitom měřena záporná elektroda. Str. 38 - není pravda, že po dosažení napětí 2,45V se článek už v podstatě nenabíjí a probíhá už jen elektrolýza vody. Toto platí až při vyšších napětích. Str. 41 - vysvětlení, že vnitřní kyslíkový cyklus způsobil nárůst konečného proudu při nabíjení je problematické, vzhledem k tomu, že kyslíkový cyklus v zaplaveném článku při nabíjení na 2,45V, kdy článek téměř neplynuje, je zanedbatelný. Důvod vyššího proudu bych viděl spíše v rostoucí kapacitě článku a tím i kratším čase nabíjení. V práci se často hovoří o kyslíkovém cyklu, ten ovšem není v teoretické části blíže popsán a vysvětlen. Průběh potenciálu záporné elektrody v 2. PSoC běhu na obr. 26 u článku s 4N/cm2 (přerušovaná čára) neodpovídá průběhu příslušného napětí na obr. 25. Proč? Jak může kyslíkový cyklus způsobit nárůst napětí článku s přítlakem 2N/cm2 při vybíjení, jak se píše na str. 48? Není příliš jasné, proč na obr. 34 není uveden u elektrod s přítlakem 2N/cm2 kontaktní odpor, když přitom odpor aktivní hmoty na obr. 35 uveden je. Oba odpory se přece měří zároveň. I přes uvedené nedostatky a připomínky předložená práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 54569