JANÍČEK, Z. Stabilita katodového materiálu pro LI-ion akumulátory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Ing. Janíček zpracoval práci s názvem STABILITA KATODOVÉHO MATERIÁLU PRO LI-ION AKUMULÁTORY Práce je poměrně rozsáhlá; obsahuje 44 obrázků, 12 tabulek a 71 stran textu a 17 odkazů na literaturu. Teoretická část představuje ve dvou kapitolách principy akumulátorů a v dalších se zaměřuje na podrobnější popis známých vlastností materiálů pro lithium-iontové akumulátory. Popis použitého vybavení je velmi podrobný a dobře zpracovaný. Práce je pokračováním výzkumu nových katodových materiálů na bázi oxidů kobaltu a jejich derivátů. Na základě dřívějších experimentů byly připraveny dva materiály a to čistý LiCoO2 a materiál LiCoO2 dopovaný draslíkem. Zajímavý byl i celkově odlišný průběh napětí článku při zatížení. Tato charakteristika je u dopovaného materiálu plošší, což je v souladu s teorií interkalačního procesu a svědčí o v provázání vrstev materiálu a současném rozšíření drah pro pohyb lithných iontů. Podle výsledků má materiál obsahující draslík poněkud vyšší výkonové parametry i vyšší účinnost po dobu cyklování. Moje otázky: Str. 49: Jak je z výsledků i současných znalostí zřejmé, výroba a zpracování LiCoO2 a jemu podobných materiálů může být znehodnocena přítomností vlhkosti ze vzduchu. Jak tomu bylo v procesu jejich přípravy zabráněno? Jaká je budoucnost použití AFM pro daný výzkum? Co by bylo možno získat pozorováním změn při namáhíní in situ ? Jako celek působí práce velmi dobrým dojmem, jejímu sepsání byla věnována dostatečná péče a závěry jsou přínosné. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 92 body.
Student Ing. Zdeněk Janíček ve své práci s názvem „Stabilita katodového materiálu pro Li-ion akumulátory” orientuje na problematiku katodového materiálu LiCoO2. Teoretická část práce je velmi obsáhlá, student všeobecně popisuje základní členění akumulátorů, jejich rozdělení, použití, výhody a nevýhody. Dále je v teoretické části popsán interkalační princip spolu s přehledným popisem jednotlivých částí lithium-iontového akumulátoru se zaměřením na kladné elektrodové materiály. K vyhodnocování výsledků student použil mikroskopické pozorovací prostředky, v teoretické části je věnována kapitola 5 a 6 AFM a SEM mikroskopii. V těchto kapitolách student zběžně popisuje konstrukci a charakteristiky těchto druhů mikroskopických technik. Praktická část práce popisuje syntézu a charakterizaci vzorků LiCoO2 spolu s jeho následným dopováním prvkem K (draslík). V úvodu praktické části student popisu důležité vybavení, s jehož pomocí experimenty realizoval, například rukavicový box, planetární mlýn, cela pro elektrochemická měření, galvanostat-potenciostat BioLogic a podobně. V práci jsou popsány procesy od výpočtu stechiometrických poměrů jednotlivých složek materiálu až po elektrochemická měření, což umožňuje dobrou replikovatelnost experimentu. Z výsledků je jasně patrné zlepšeni stability a zatížitelnosti kladného efektorového materiálu po přidání draslíku. Z výsledků je také zřejmé stárnutí katodového materiálu při standardních atmosférických podmínkách a jeho vliv na kapacitu materiálu a jeho proudovou zatížitelnost. Kvalitu výsledné práce poněkud degraduje její typografické zpracování, například slovo „nachystat” – (nachystání, str. 49), skloňování podstatných jmen (IPOU, str. 47), překlepy (Obrázek 32), pravděpodobně chybný titulek grafu (str. 56) a příležitostná neobratné slovní spojení. Student Ing. Zdeněk Janíček splnil zadání své diplomové práce, doporučuji postoupit jeho práci k obhajobě s hodnocením 86 bodů, známka B.
eVSKP id 74395