KABELÁČOVÁ, A. Novostavba na Kraví hoře v Brně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2024.
Analytická část je jasná a co důležité, našla významné uplatnění v projektu. Některé zdroje bohužel nelze považovat za akademické, přesto je množství analýz velké a podrobné. Analýzy nejsou pro forma, ale jsou důležitým krokem v celkovém procesu návrhu. Samotný projekt je i přes svou subtilní formu a líbivou grafickou a popisnou prezentaci výrazným a vyzrálým projektem, téměř radikálním. Nejde jen o formu budovy, se zvláštním důrazem na nákladné střešní a stropní řešení (donice), ale také o funkčnost. Dva hlavní programy, veřejný a laboratorní, se mísí způsobem, který je krásně spletitý, ale zároveň dobře funkční. Tímto způsobem se oba programy vzájemně podporují. Velmi zajímavé řešení některých konstrukčních prvků, včetně založení budovy. Řešení ochrany stávajícího kořenového systému stromů se stalo nejen technickým řešením problému, ale krásným způsobem spojilo technické s estetickým. Gravitační síla ovlivnila architektonickou formu budovy, což dokazuje, že si studentka umí tyto různé aspekty architektury spojit, což se u bakalářských projektů příliš často nestává. Je škoda, že to není v projektu dostatečně prezentováno, ve 3D modelu v Rhinu má studentka celou budovu vyřešenou velmi detailně, ale v tištěné brožuře to není tak patrné. Celkově hodnotí práci jako nadprůměrnou. O to více, že se jedná o bakalářský projekt.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Přístup studenta ke zpracování | A | Studentka pracovala velmi tvrdě, přestože se rozhodla, že předmětem práce bude budova s poměrně rozsáhlým funkčním programem, dokázala svou prací, nasazením a soustředěním vytvořit velmi dobrý návrh. |
Anna Kabeláčová navrhuje novou budovu centra léčivých rostlin na Kraví hoře. Jedná se o náhradu stávající budovy včetně rozšíření programu o výzkumné laboratoře, skleník, návštěvnické centrum a terapii. Dvoupodlažní, podlouhlá budova situovaná na jihozápadním okraji experimentální zahrady je charakterizována plynulostí pohybu v interiéru, transparentní fasádou a proskleným zastřešením s barevnými filtry. Zrcadlem pilové střechy jsou konstrukčními prvky s trojúhelníkovým průřezem, které slouží jako nosné trámy v různých částech budovy a v oblasti skleníku navíc také jako květníky. V zásadě se jedná o formálně vyspělý architektonický návrh propracovaný do odpovídajícího detailu. Některá rozhodnutí koncepčního i technického rázu, které rozvádím v jednotlivých sekcích posudku, by studentka měla objasnit v rámci obhajoby.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Urbanistické řešení | B | V úvodu práce Anna zmiňuje, že řada stromů na jihozápadním okraji pozemku stíní stávající zahradě. Přesto, nebo snad právě proto, do této části umisťuje svoji novou budovu centra léčivých rostlin se skleníkem. Ta se sice (alespoň z předložené dokumentace) zdá být nižší než vzrostlé stromy, do jaké míry však zahradu zastiňuje by bylo vhodné prokázat studií oslunění pozemku. Toto rozhodnutí také znamená kompletní reorganizaci zahrady, nebo se tak alespoň jeví z výkresu situace. Informaci o tom, co by tato reorganizace ve skutečnosti znamenala, a zda by byla žádoucí, nebo reálná, projekt neobsahuje. | |
Provozní řešení | A | Budova je logicky a promyšleně zorganizována. Do cirkulace se promítá dlouhými rampami řešení konstrukce jednotlivých úrovní, takže např. skleník ve 2NP je výtahem obsloužen prostřednictvím velmi dlouhé rampy o třech ramenech. Vzhledem k celkovému pojetí plynulosti pohybu v podlouhlé budově, se takovéto řešení jeví akceptovatelné. | |
Technicko konstrukční řešení | A | Techniko-konstrukční řešení je zajímavé, poměrně originální, z pohledu architektonické formy elegantní a nákladné. Otázkou k obhajobě je řešení požární ochrany a únikových cest. Ani jedno ze schodišť, zdá se, není chráněnou únikovou cestou. Je možné, že požadované délky únikových cest i v takovéto konfiguraci vyhoví, ale studentka by měla doložit, že ví, jak tyto aspekty řešit. | |
Architektonické řešení | B | Dům/skleník řeší paradox, kdy prostřednictvím jedné formy, tj. průsvitných polykarbonátových stěn a průhledné střechy, chce poskytnout vhodné prostředí pro lidi i pro skleníkové rostliny. Jak ubytovat lidi ve skleníku a naopak rostliny v budově? Autorka si pomáhá hi-tech řešením v podobě aditivy obohacených světlo propouštějících konstrukcí. Nanotechnologické přísady mají pomoci regulovat vnitřní klima. Zajímavé je si připomenout klimatické řešení některých modernistických prosklených staveb, jako je např. Glass House Philipa Johnsona. Nedílnou součástí stavby byl okolní park listnatých stromů, bez nějž by byl pavilon neobyvatelný. Otázka, zda se paradox domu/skleníku podařilo uspokojivě vyřešit, nás obloukem vrací k úvodní urbanistické situaci. Jestli vztah umístění budovy na pozemku a vnitřního klimatu autorka uvažovala není z projektu úplně jasné. | |
Formální úroveň | A | Formální stránka projektu je na velmi vysoké úrovni. Vzhledem k výškové členitosti jednotlivých podlaží budovy bych ocenil občasné výškové kóty v půdorysech a případně větší počet příčných řezů. |
eVSKP id 159623