TKÁČ, S. Měřič radioaktivního záření se současným snímáním pozice čidla pomocí GPS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Pan Bc. Stanislav Tkáč měl za úkol ve své diplomní práci rozebrat možnosti snímání různých druhů radioaktivního záření i s ohledem na jeho vliv na životní prostředí, rozebrat vlastnosti GPS systému z hlediska jeho funkce a přesnosti určení souřadnic daného místa, navrhnout blokové schéma systému pro měření radioaktivního záření a současné snímání polohy čidla pomocí GPS. Výsledkem jeho práce pak měl být návrh jednoduchého systému pro měření radioaktivního záření se současným snímáním polohy čidla pomocí GPS. Realizace nebyla požadována. Především bych chtěl říci, že zadání této diplomní práce si pan Bc. Tkáč přinesl sám a to proto, že má zájem o problémy týkající se měření radioaktivního záření a o určování souřadnic pomocí GPS. Z toho zřejmě vycházel i jeho přístup k řešení zadaného úkolu, kdy si jednotlivé části navrhovaného systému ověřoval na vývojovém kitu, který si k tomuto účelu postavil. To, jak se problémem zabýval, dokazuje i v celku obsáhlý seznam použité literatury a seznam odkazů na webové stránky výrobců součástek. Po formální stránce má předložená práce spíše podprůměrnou úroveň. Autor se nevyvaroval některých chyb, na které jsem vliv neměl s ohledem na počet konzultací, které pan Tkáč absolvoval. Přesto si myslím, že diplomní práce pana Bc. Stanislava Tkáče zadání splňuje, i když podle závěru, který v práci uvádí, byl problém s funkčností určité části software (blíže se nezmiňuje o tom, co je a co není funkční). Na straně druhé by asi na tento problém nepřišel, kdyby vše neověřoval na testovacím kitu, který sám sestrojil. To si myslím, že je nutno ocenit. Veškeré uvedené návrhy části systému jsou vyřešeny do úrovně navržených plošných spojů. Předloženou diplomní práci doporučuji k obhajobě a pro její hodnocení navrhuji 59 bodů.
Cílem práce pana Stanislava Tkáče byl návrh zařízení pro měření dávky ionizujícího záření a odečtení dané pozice pomocí sytému GPS. Téma práce je velice zajímavé, bohužel v předloženém řešení není dotažené do zdárného konce. V práci jsou ve dvou kapitolách diskutovány možnosti měření radioaktivního záření a popsán systém GPS, výstupem z kapitol ale není volba pro danou práci. Dále je proveden návrh měřícího systému. Velmi nestandardně vzniká "Návrh číslo 1", tento návrh je ale v popisu dementován (blok "paměť") a v zápětí vzniká inovace v podobě kapitoly "Návrh číslo 2". Věcnou výtku mám k obr. 1, schématické značce Geiger-Müllerově trubice. V kapitole 3 "Systém GPS" představuje student systém GNSS s tím, že je to GPS. Troufám si říct, že GNSS a GPS není totéž. V kapitole 4 student vybírá modul a odkazuje na informace o něm na webových stránkách prodejce elektroniky. Odkaz by měl být na katalogový list, případně výrobce, ale rozhodně má být uveden jako zdroj. V kapitole věnující se návrhu je najednou uvedena zkratka "G-M trubice", tato není vysvětlena ani v seznamu zkratek. Čtenář musí vydedukovat, že se jedná o "Geiger-Müllerovu trubici". Obvykle se zkratka při prvním použití definuje, např. "dále jen G-M trubice". Závěr je popsán velmi žoviální formou, kdy student sděluje, jaké byly jeho začátky při rozsvícení LED, či zmiňuje, že není schopen pohnout s některými částmi řešení apod. Věcně mám k závěru práce dvě výtky: 1) Pro zhodnocení práce je naprosto irelevantní studentova zkušenost s nezasíláním vzorků firmou Maxim na elektronické objednávky odeslané z domény "vutbr". Polemika, zda je doména "vutbr.cz" na "blacklistu" firmy, nebo ne, přísluší do diskuzního fóra. 2) Student uvádí, že použije 3 článkovou baterii se svorkovým napětím 3,6 V. Jedná se tedy zřejmě o 3 akumulátory typu NiMH nebo NiCd. Dále definuje odběr 241 mA. V zápětí ale uvádí, že baterie v mobilních telefonech mají kapacity 1000 mAh, z toho důvodu může zařízení pracovat až 4 hodiny. Z tohoto tvrzení je zřejmé, že baterii z mobilního telefonu hodlá u svého zařízení využívat jako zdroj napájení. Mobilní telefony ale v současné době používají jednočlánkové lithiové akumulátory s napětím 3,7 V. Nerozumím této části závěru. Samotný návrh přístroje, jak uvádí sám student, je nefunkční, program není zřejmě správně odladěn. V práci jsem rovněž nenalezl, jakým způsobem probíhá čítání impulzů na výstupu Geiger-Müllerovy trubice. Teoretický úvod je připraven velmi nepřesně. Správně navržen je zřejmě pouze VN zdroj a program pro ovládání LCD. Po formální stránce mám výtku ke kvalitě některých obrázků, formát s použitím ztrátové komprese způsobuje jejich zhoršenou čitelnost. Zcela matoucí, nepřehledné a v rozporu se základními typografickými pravidly je použití stejných řezů písma u nadpisů různých úrovní, míchání patkového a bezpatkového písma v textu a míchání různého zarovnání odstavců. Neporozumněl jsem rozdělení použitých zdrojů na "Použitou literaturu" a "Odkazy". Toto členění a číslování není v souladu s citační normou ČSN ISO 690. Práce obsahuje i gramatické chyby ("vývojový kyt") a nepřesné výrazy (např. "může běžet na vyšší frekvenci"). Předloženou diplomovou práci pana Stanislava Tkáče hodnotím známkou "dostatečně". K práci přikládám dvě otázky.
eVSKP id 49163