ZEININGEROVÁ, K. Návrh výroby krycího víka [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudky

Posudek vedoucího

Podaný, Kamil

Práce se zabývá návrhem technologie výroby krycího víka pro obraceč sena z plechu DC04 tloušťky 1,25 mm. Vzhledem k výrobě 500 ks/rok, s výhledem na opakovatelnost v následujících letech, je zvolena pro zhotovení tvaru kombinace technologií hlubokého tažení a lemování ve sdruženém nástroji na hydraulickém lisu. Provedení odpovídá stanovenému zadání, je přehledné, srozumitelné a až na občasné výjimky graficky vyvážené. Studentka od února pravidelně konzultovala, aktivně pracovala a snažila se o zodpovědný přístup, i když ne vždy s požadovaným výsledkem. Výkresová dokumentace byla dokončována v lehké časové tísni, což se bohužel projevilo i na její kvalitě. V průběhu zpracovávání se projevovalo slabší stylistické vyjadřování, což je zahrnuto v hodnocení.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání C
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti C
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací C
Samostatnost studenta při zpracování tématu C
Navrhovaná známka
C

Posudek oponenta

Peterková, Eva

Bakalářská práce Kathariny Zeiningerové se zabývá návrhem krycího víka ložisek u podpůrných kol obraceče sena. Autorka v úvodní části práce popsala funkci a základní geometrii řešené součásti a zvážila možné způsoby výroby pro zadanou výrobní sérii 600 ks/rok. S ohledem na poměrně složitou geometrii dílce se rozhodla pro výrobu pomocí kovového tažného nástroje, ve kterém bude provedena kombinace hlubokého tažení s lemováním. I když je množství vyráběných kusů poměrně malé, tato volba byla zdůvodněna logicky a správně. Práce splňuje potřebný rozsah i vytyčené cíle zadání. Bakalářská práce je zpracována na přijatelné úrovni po gramatické, stylistické i formální stránce. V práci se však vyskytuje mnoho nepřesných či neúplných vyjádření, například by bylo vodné na str. 17 důkladněji objasnit, jaké zákonitosti platí při stanovování průměru polotovaru na základě rovnosti ploch. Autorka informuje o zákonu zachování objemu, ale o rovnosti ploch se již nezmiňuje a uvádí rovnou výpočet průměru polotovaru z plochy výtažku, rov. (2.1), což působí poněkud nelogicky. V kapitole 2.1.2 týkající se stanovení počtu tažných operací je nedostatečně vysvětleno víceoperační tažení a mylně je uvedeno, že součinitel tažení je poměr s/D. Metodika stanovení součinitelů tažení není dotažená do konce, vysvětleno je jen stanovení součinitele pro první tah. Podobně chaoticky je psána kapitola 2.2 Lemování, kde je obtížné se orientovat, kdy autorka píše o lemu okraje dílce a kdy o lemování otvorů. V kapitole 2.3 s názvem „Síly a práce“ je uveden pouze vztah pro výpočet kritické síly na utržení dna. Vztah pro výpočet samotné tažné síly se tu nikde nevyskytuje. V práci často chybí legenda (popisky veličin) u vzorců anebo jednotky u veličin, např. rov. (2.3) až (2.7), (2.10), (2.20), (2.26) a další. U vzorce (2.31) chybí vysvětlení veličiny dL. Některé parametry mají dvojí značení nebo naopak je jedno značení pro různé parametry, např. hodnota průměru dna je ve vzorci (2.13) značena jinak než v obr. 25 či v tab. 2. Obrázky jsou nižší kvality, např. obr. 25 by zasloužil jinak formulovaný název, obr. 33 zase menší velikost písma. Praktická část práce je zaměřena na technologické výpočty, na jejichž základě pak autorka navrhla tvářecí nástroj a vhodný stroj. Výrobu správně rozdělila do dvou operací, přičemž v první operaci se vytáhne jednoduchý válcový výtažek s širokou přírubou a ve druhé operaci se z tohoto výtažku přetáhne výtažek do konečného tvaru a vyrobí lem okraje a středový lem neboli prolis. Tento postup je logický a správný. Co se týká návrhu tvářecího nástroje, je práce dále zaměřena jen na návrh nástroje pro druhou operaci. Nástroj je sloučený a na jeden zdvih stroje dojde k tažení konečného tvaru výtažku s následným olemováním okraje a středovým prolisem. Nástroj je navržen správně a teoreticky by měl být funkční. V praktické části práce se však vyskytuje také několik nedostatků. Při stanovení hodnot součinitelů tažení autorka volí hodnotu součinitele pro první tah 0,36 z tab. 2. V tabulce se však tato hodnota nevyskytuje. Pokud se autorka rozhodla počítat s průměrnou hodnotou, bylo nutné tento krok do práce uvést. Navíc součinitel pro druhý tah je volen z tab. 3 nikoliv 2, jak uvádí. Na str. 35, při popisu postupu výroby by bylo vhodné zdůraznit, že v 1. tahu se bude táhnout jednoduchý válcový kalíšek o průměru 95 mm. Výpočet kritických sil na str. 36 je nesprávný. Autorka počítá kritickou sílu pro 1. operaci chybně s průměrem polotovaru nikoliv s průměrem kalíšku zhotoveného v 1. operaci. Stejně tak je chybně dosazený průměr dílce pro druhou operaci. Navíc tyto síly jsou síly, při nichž by došlo k utržení dna. Absolutně postrádám výpočet tažných sil pro jednotlivé operace, kdy v případě použití zjednodušeného smluvního vzorce je nutné kritickou sílu vynásobit odpovídajícím součinitelem, který je závislý na součiniteli tažení pro danou operaci a stanovuje se z příslušných tabulek. Problém je v tom, že autorka pak s chybně vypočtenou kritickou silou dále počítá jako s reálnou silou tažení, což zcela ovlivní výsledek celkové síly. Vzhledem k volbě stroje to velký problém není, ale může se stát, že je pak třeba zvolit stroj o zbytečně vyšší jmenovité síle. U výpočtu činné plochy přidržovače pro 1. operaci (str. 36) je špatný odkaz na obrázek. Není tak možné dohledat, zda jsou dosazované průměry správné a jaké parametry přesně představují. Ve výpočtu lemovací síly pro okraj součásti (str. 37) se vyskytuje hodnota poměru velikosti lemu . Pro její výpočet autorka používá velikosti průměrů, u nichž není jasné, co znamenají. Navíc zde počítá s hodnotou D1L = 226 mm, ale do vztahu pro výpočet síly za tuto stejnou veličinu dosazuje 225 mm. Pro výpočet lemovací síly středního prolisu používá nesprávně opět vztah pro výpočet síly kritické. Dále se tu vyskytuje špatné číslování obrázků od čísla 47 na str. 38 a dále. Z logiky věci by bylo vhodné přesunout kapitolu pro návrh stroje za návrh nástroje, neboť při volbě stroje se bere ohled na velikost nástroje a jeho funkci. Výkresová dokumentace je tvořena výkresem sestavy, kusovníkem, výrobním výkresem součásti, tažnice a tažníku. K výkresům mám následující připomínky. Na výkrese sestavy chybí maximální rozměr nástroje zahrnující i manipulační oka, v pohledu P by měly být zaznačeny řezy vodícími sloupky, pozice 12 je zde 2x a vždy pro jinou součást, pomocné čáry značící přerušení tyčí jsou vykresleny tlustou čárou, chybí šrafování částečných řezů u plynových pružin, vodicích sloupků, sloupků držících pevný lemovník, u kóty 127 by mělo být poznamenáno "ZDVIH", na výkresu součásti chybí poloměr zaoblení dna výtažku.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací C
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 165621