ŠUTERA, O. Analýza reklamy v oblasti mobilních technologií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Předložená práce se zabývá analýzou reklamy v oblasti mobilních technologií se zaměřením na lingvistické a vizuální prostředky a také obvyklé strategie používané výrobci za účelem manipulace potenciálního zákazníka. Práce sestává ze sedmi kapitol. V první až třetí kapitole teoretické části práce se autor zabývá definicí reklamy, historickým vývojem tohoto fenoménu a rovněž specifikuje druhy reklamy v závislosti na různých druzích kritérií. Tématem kapitoly čtvrté je analýza působení vlivu psychologie v oblasti reklamy. Závěrečná kapitola teoretické části uvádí stručnou charakteristiku vybraných jazykových prostředků, jež jsou v moderní reklamě často využívány. Šestá kapitola představuje praktickou analýzu dvanácti reklamních textů z oblasti mobilních technologií. Závěrečná část celé práce poté přináší shrnutí výsledků analýzy a rovněž jsou představeny některé výrazné rysy a tendence současné reklamy. Z hlediska gramatického se v práci vyskytuje poměrně značné množství chyb. Zejména se jedná o nevhodně použité a chybějící členy, předložky, shodu podmětu s přísudkem, či chyby v užití mluvnických časů, přivlastňovacího pádu, slovosledu a interpunkci. Za poněkud problematické lze rovněž považovat užití velkých písmen na začátku slov bez jakéhokoli opodstatnění. Práce je psána populárně-naučným stylem, což je zcela v souladu se zvoleným tématem. V textu se však objevují i formulace neformálního charakteru („it was not any miracle in sales“), případně dochází k záměně některých výrazů („price – prize“). Vysledovat lze i tendenci autora k opakovanému použití určitých výrazů („because“, „so“). I po formální stránce práce bohužel vykazuje celou řadu nedostatků. Např. pořadí jednotlivých kapitol není v souladu s informacemi uvedenými v závěrečné části práce. Ve větší části práce autor zvolil oboustranný tisk a text není zarovnán do bloku. Mnohé nedostatky lze najít i v seznamu literatury. Celkově je však možné konstatovat, že text práce je členěn adekvátně a je rovněž vhodným způsobem doplněn obrázky, byť v textu samotném na ně odkazováno není. Z hlediska obsahu se na celkové kvalitě práce výrazně odrazil fakt, že nebyla v dostatečné míře konzultována a že se autor věnoval její tvorbě z velké části samostatně. Závěrečnou kapitolu teoretické části, jež představuje souhrn několika vybraných jazykových prostředků objevujících se v reklamních textech, lze bohužel z hlediska rozsahu a návaznosti na část praktickou považovat za poněkud nedostatečnou. Naopak kapitola, v níž se autor zabývá historickým vývojem reklamy je zbytečně rozsáhlá. Ve vlastní analytické části by rovněž bylo vhodné použít rozsáhlejší korpus. V závěrečném shrnutí se pak autor uchyluje k velmi obecným tvrzením, jejichž následkem je fakt, že v celkovém kontextu práce působí poněkud povrchním dojmem. Zajímavou část práce nicméně tvoří kapitola věnovaná působení psychologie v oblasti reklamy a také určité úseky praktické části práce, v nichž se autor věnuje přenosu významů. Práci i přes uvedené nedostatky doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou E – 54 bodů.
Jsem naivní čtenář, takže když beru do ruky bakalářskou diplomovou práci pojmenovanou „The Discourse of Mobile Technologies Advertising“, očekávám, že se dozvím něco o způsobech, jimiž výrobci propagují své výrobky, třeba proto, abych příště poznal, kdy a jak se mnou tvůrci reklamy manipulují. O to větší překvapení mě tedy čekalo, když jsem již zmíněnou práci otevřel a dostalo se mi zprávy o tom, že reklamu používali už staří Egypťané, Chetité, Řekové i Římané. Dozvěděl jsem se, jak reklamu definují různé slovníky, a z nějakého důvodu i to, jaká je etymologie slova „advertise“. Podotýkám jen, že všechny tyto informace jsou nahromaděny bez zjevného důvodu, nejsou nijak vzájemně propojeny a mám podezření, že celá první část práce slouží pouze tomu, aby autor informacemi „vyplnil místo“. Protože, jak se zdá, v Mezopotámii kupodivu mobilní telefony dle všeho nepoužívali. Píši „jak se zdá“, neboť jazyk, který diplomant ve své práci užívá sice může na první pohled připomínat angličtinu, pokud se ale člověk pokouší pochopit, co se tímto jazykem snaží autor sdělit, může lehce narazit na nemálo problémů. Buď je konstatováni tak kategorické, že jsem znejistěn, zda mi něco zásadního neuniklo: „Every social class without exception is a customer of some kind of advertising“ (s. 1), „this way had a character of communication between the ordering party and a larger group of customers“ (s. 4), začnu pochybovat o významu pojmu, o kterém jsem se domníval, že mu rozumím: „Colgate-Palmolive and similar producers started to target their advertisements directly on women who usually bought these products. This was the start of so-called soap-opera“ (s. 5), abych nakonec kapituloval a přiznal, že nerozumím ničemu: „Marketing and advertising have been preferred to production and manufacturing, and a product was a conflict of interest“ (s. 6). Vzhledem k tomu, že autor práce v textu používá členy povětšinou nesprávným způsobem, má oblibu v používání předpřítomného času tam, kam nepatří: „In 1833, The New York Sun has been published and its popularity has rapidly grown and at the end of the century (s. 4) a jeho práce vykazuje řadu dalších gramatických a syntaktických defektů, stává se četba předkládaného textu brzy téměř nemožnou. Když konečně autor dojde k tomu, že začne plnit zadání své (jazykovědné) práce, jsem konfrontován se slovníkovými definicemi „slovesa“ a jiných pojmů, u nichž bych nepředpokládal, že u nich autor pocítí nutkání je ať už pro sebe nebo pro potenciálního čtenáře takto představovat. Opět jej tedy podezírám z úsilí mechanicky a s nejmenší možnou námahou naplnit požadované penzum znaků, které má diplomová práce mít. Samotné analýzy diskurzivních strategií užívaných výrobci mobilních telefonů jsou místy trefné, o to více zamrzí, že práce nebyla postavena na nich, kdy by se autor pokusil na základě konkrétních analýz dospět závěrem práce k samostatným zobecněním či abstrakcím. Pokud by tak učinil například na reklamním materiálu pokrývajícím segment mobilních telefonů někdy od 80. let dodnes, potom bych mu možná uvěřil, že „The template of advertisement has bee [sic!] almost the same for last twenty years“ (s. 37). Nebo by byl nucen toto odvážené tvrzení nějakým způsobem revidovat. Takhle mu věřit nemůžu. Vzhledem k nedostatkům, které práce vykazuje na úrovni argumentační, při práci s citáty, které jsou pouze mechanicky hromaděny, vzhledem k překážkám, které čtenáři klade nezvládnutí základních gramatických a syntaktických pravidel anglického jazyka ze strany autora práce, nemohu tuto práci doporučit k obhajobě.
eVSKP id 111841