BARTASH, R. Řízení pohonu s asynchronním motorem pomocí softwarového nástroje X2C [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student Bartash pracoval na diplomové práci dva roky. Zejména v prvním roce byla spolupráce s vedoucím částečně ovlivněna jazykovou bariérou. Student docházel na konzultace, nicméně práci se mu nepodařilo dodělat, tak aby splňovala nutné standardy v českém jazyce. V druhém roce přišel na konzultace měsíc před odevzdáním práce. Studentovi se z časových důvodů nepodařilo dokončit finální podobu práce a konzultovat ji s vedoucím ještě před odevzdáním.
Diplomová práce se zabývá rozborem a realizací přímého řízení momentu a vektorového řízení asynchronního motoru. V úvodu práce je popsán a odvozen model AM, včetně potřebných transformací. Tato část práce působí značně zmateně, vztahy jsou zřejmě převzaty z různé literatury. Není sjednocené značení veličin, většinou chybí jejich popis např. rotační souřadnice jsou značeny nejdříve d,q, vzápětí k,l v modelu pak x,y . Z popisu není ani patrné, jestli byl model vytvořen ve stojících nebo rotujících souřadnicích. V další kapitole je popsán tranzistorový měnič, opět tady dochází k značnému zmatení pojmů viz věta: „ Existují tři způsoby pulzní regulace: regulace šířky pulzu, pulzní šířková regulace a pulzní šířková modulace“ . Další kapitola je věnována vektorovému řízení. To zde však vysvětleno nebo odvozeno není, schéma 2.1 nedává smysl – patrně indexy x,y jsou totožné s d,q - pak ale nejsou správně naznačeny potřebné transformace. Popis regulace je zcela zmatený viz. kapitola 2.2. Pod pojmem regulátor se zde vyskytuje např. blok odbuzování nebo blok výpočtu skluzové frekvence. Syntéza regulátorů proudu a rychlosti je také značně zmatená, zbytečně je zde porovnáván PI s proporcionálním regulátorem rychlosti, který je samozřejmě nepřesný. Poslední část práce je věnována přímému řízení momentu AM. Tato část práce je celkem přehledná a logická. V poslední kapitole a závěru je provedeno srovnání obou metod. Nešťastné je rozdělené grafů 4.4 a 4.5 a popis simulovaného děje -patrně rozběh naprázdno a pak skokové zatížení. Student dle nasimulovaných výsledků zadání práce splnil. Bohužel vlastní práce je značně zmatená, působí „poslepovaným“ dojmem. Je zde i množství nevhodných termínů (např. proměny rovnic atd.), což ale lze vzhledem jazykové odlišnosti chápat. Po grafické stránce je třeba vytknout nevhodný formát grafů z MATLABU – chybí popis os, nečitelné stupnice.
eVSKP id 160857