DŽAMA, I. Algoritmy řízení střídavých pohonů s minimalizací ztrát [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.

Posudky

Posudek vedoucího

Václavek, Pavel

Student pracoval na bakalářské práci samostatně s přiměřeným využitím konzultací. Během řešení tématu přicházel iniciativně s novými řešeními. Výsledkem jsou prakticky využitelné algoritmy odbuzování synchronního motoru v prostředí Matlab-Simulink. Student efektivně řešil problémy, které vznikly při zpracování tématu, zejména v oblasti numerické optimalizace velikosti magnetického toku. Řešení bakalářské práce se student věnoval s přiměřenou intenzitou. Pracovní nasazení a dosažené výsledky lze považovat za dobré. Větší pozornost bylo vhodné věnovat studio existujících literárních zdrojů, přičemž student v některých případech zbytečně samostatně vytvářel již existující postupy. Student prokázal jeho technické schopnosti a znalosti nutné pro řešení komplikovaných úloh v oblasti řízení elektrických pohonů. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji klasifikaci B.

Navrhovaná známka
B
Body
85

Posudek oponenta

Otava, Lukáš

Zadání bakalářské práce pana Igora Džamy na téma Algoritmy řízení střídavých pohonů s minimalizací ztrát lze klasifikovat jako středně složité po odborné stránce i časové stránce. Cílem autorovy práce bylo vytvořit algoritmy odbuzování, které budou minimalizovat ohmické ztráty motoru. Hlavní část práce je rozčleněna do 4 kapitol v logickém sledu. Student se v práci zaměřil na synchronní motor s permanentními magnety, jehož matematický model je popsán v teoretické části. Pro návrh regulátorů autor využil metodu kořenového hodografu, kde zohledňuje vlastnosti reálné soustavy (měnič, odmagnetování). Metodám odbuzování je věnována zvláštní kapitola, kde autor navrhuje analytické, iterativní i kombinované metody, které následně v kapitole simulací správně porovnává. Analytické verze výpočtů také nahrazuje look-up tabulkou. Kladně hodnotím, že se autor snažil porovnat prezentované algoritmy i z hlediska výpočetní náročnosti, ovšem výsledky naznačují neoptimální implementaci look-up tabulek. Také prezentovaná metoda měření doby výpočtu by mohla být nahrazena nástrojem Simulink Profiler. Text obsahuje větší množství překlepů, např. rovnice 2.5 nesouhlasí, na některých místech práce jsou nesprávně reprezentovány indexy veličin. Text práce není zarovnán do bloku, což nepůsobí dobře. Některé části práce jsou nevhodně psané v činném rodě. V práci se dále vyskytuje několik ne zcela přesných formulací („kořenový hodograf soustavy“, „kořenový hodograf regulátoru“). Největší výtku mám ke zpracování grafů na stranách 40 až 47, které mají nevhodné měřítko, jsou tím zbytečně roztaženy na stránku. Přiložené CD obsahuje Matlab-Simulink modely a zdrojové kódy všech metod. Schémata v příloze působí zmateně, ale jsou funkční. Přes uvedené výtky jsem přesvědčen, že práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením C - 77 bodů.

Navrhovaná známka
C
Body
77

Otázky

eVSKP id 73460