HEGER, R. Hydrogely modifikované amfifilními strukturami [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Richard Heger po celou dobu studia vykazoval samostatný a aktivní přístup k řešení zadaných úkolů. Průběžné konzultace postačovaly k rámcovému vytýčení experimentální činnosti nebo k základní diskusi získaných dat. Další nezbytné tvůrčí činnosti byly skutečně jeho vlastním dílem, a to se týká i psaní článků o "jeho" výsledcích, kde jsem se mohl věnovat už redigování a dílčím úpravám prvotního textu. Obsluhu a provozování potřebných přístrojů zvládl zcela sám po základním zaškolení příslušným zodpovědným pracovníkem. Ostatní studijní povinnosti plnil včas a odpovědně, bez připomínání, sám si i zorganizoval zahraniční pobyt. Zčásti navíc nad zadané úkoly úspěšně řešil, i vedl, vnitřní výzkumné projekty. Richard Heger tak jistě naplnil smysl doktorského studia, ač bylo narušeno zdravotními uzávěrami, prokázal vlohy k samostatné tvůrčí činnosti. Jeho práci k obhajobě, stejně jako udělení příslušného titulu mohu s klidným svědomím doporučit.
Posudek disertační práce Autor práce: Ing. Richard Heger Název práce: Hydrogely modifikované amfifilními strukturami Studijní program: Fyzikální chemie Školitelské pracoviště: Ústav fyzikální a spotřební chemie, Fakulta chemická, Vysoké učení technické v Brně Školitel: prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Oponent: prof. Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D. Centrum polymerních systémů, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Posuzovaná disertační práce se zabývá studiem hydrogelů se zaměřením na výzkum vlivu amfifilních struktur na zejména mechanické, transportní a strukturní vlastnosti hydrogelových systémů. Disertační práce je zpracována v českém jazyce na 200 stranách z toho 153 stran tvoří vlastní práce, která je doplněna přílohami v podobě strukturních vzorců používaných látek a fotografiemi experimentálních zařízení. Přílohy dále tvoří 2 manuskripty publikované v impaktovaném časopise „Gels“ (Q2 dle AIS, Ford 1.4). Disertační práce je přehledně členěna do kapitol zahrnujících úvod a cíle práce. Další kapitoly přináší ucelený a přehledně zpracovaný vhled do teorie gelů, amfifilních látek, reologických charakteristik a související metodologie, popisu principů difúzních jevů a morfologických charakteristik. Další kapitola poskytuje rešeršní přehled současného stavu poznání v oblastech hydrogelových matric s hydrofobními doménami, hydrogely s vnitřními strukturami, které jsou doplněny přehledem aplikačního potenciálu daných materiálů. Následuje podrobný popis použitých materiálů a metod v kapitole nazvané Experimentální část, za níž následuje prezentace výsledků a jejich diskuze. Konkrétně byl zkoumán vliv lecitinu na vlastnosti fyzikálně (agaróza), iontově (alginát sodný) i chemicky (polyvinylalkohol-chitosan) síťovaných hydrogelů a vliv vybraných tenzidů na fyzikálně síťované hydrogely na bázi agarózy a želatiny. Výsledky obou komplexních studií jsou shrnuty v závěru práce. Autor čerpal z 214 relevantních literárních zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Přehlednost práce doplňuje seznam zkratek, tabulek a obrázků a přehled vědecké a publikační činnosti autora. Aktuálnost tématu disertační práce: Zvolené téma disertační práce významně rozšiřuje stav poznání v oblasti chování hydrogelových systémů v důsledku přítomnosti amfifilních aditiv. Pozitivně hodnotím skutečnost, že experimentální část zohledňuje vliv aditiv na hydrogely, které vznikly různým způsobem síťování makromolekul. Aktuálnost získaných poznatku je také prokázána publikačními výstupy ve 2 kvalitních impaktovaných časopisech, které jsou zařazeny do Q2 dle Article Influence Score, ale dle impaktního faktoru patří v hodnocení databáze Web of Science patří do Q1 v kategorii „Polymer Science“. Naplnění cílů disertační práce: Kapitola „Cíle práce“ definuje konkrétní zadání disertační práce spíše implicitně. Nicméně dokument „Zadání disertační práce“ stanovuje následující úkoly: „Prostudovat vliv přídavku amfifilních molekul (tenzidy, fosfolipidy) na vlastnosti vybraných hydrogelů, zejména vlastnosti reologické a transportní. Výsledky diskutovat i z hlediska uplatnění hydrogelů jako modelů biologického prostředí.“ Na základě údajů uvedených v posuzované práci lze konstatovat, že zadání disertační práce bylo bezezbytku splněno. Postupy řešení problému a výsledky disertační práce: Doktorand přistupoval k řešení zadání disertační práce komplexně a systematicky. Zvolené postupy a metody jsou správné a vedly k získání experimentálních dat, která posloužila k následné interpretaci sledovaných jevů. Relevance získaných poznatků byla také potvrzena externími oponenty v rámci recenzního řízení v impaktovaném časopise „Gels“. Mimo výše uvedeného považuji za nezbytné vyzdvihnout rozsah experimentální práce, kterou bylo nutno realizovat v rámci naplňování stanovených cílů. Význam pro praxi a rozvoj vědního oboru: Síťované polymerní struktury jsou obecně aktuálním tématem v oblasti výzkumu i z pohledu aplikačního využití. V případě hydrogelů lze konstatovat, že i tyto materiály spadají do významné oblasti výzkumu a vývoje s širokým aplikačním potenciálem zahrnujícím medicínu, kosmetiky, ale i zemědělství. Posuzovaná práce posouvá hranice poznání v oblasti chování hydrogelů a možnosti modifikace jejich vlastností, což má potenciál také pro budoucí uplatnění v praxi, Formální úprava disertační práce: Posuzovaná disertační práce je zpracována přehledně a na graficky velmi dobré úrovni. Text práce je dobře strukturovaný bez zjevných gramatických či stylistických nedostatků. Drobnou výhradu mám ke zpracování grafů, kde bych doporučil zvolit mírně menší velikost bodů, což by přispělo k větší přehlednosti. Tato výtka je spíše subjektivního charakteru a nikterak nesnižuje kvalitu prezentovaných výsledků. Závěrem konstatuji, že posuzovaná disertační práce přináší původní výsledky, které byly publikovány v kvalitním vědeckém periodiku. Předložená disertační práce splňuje požadavky standardně kladené na disertační práce v chemicky zaměřených oborech. Uchazeč zpracováním disertační práce prokázal způsobilost k samostatné tvůrčí vědecké práci ve smyslu § 47 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a změnách a doplnění dalších zákonů. Doporučuji, aby disertační práce byla přijata k obhajobě a aby v případě jejího úspěšného obhájení byl Ing. Richardu Hegerovi udělen akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“). Ve Zlíně dne 19. 3. 2024 prof. Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D.
eVSKP id 154374