FINKEVICH, D. Umělá inteligence a zdvořilost: experimentální studie malého měřítka [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
V předkládané bakalářské práci pan Dzmitryi Finkevich prezentuje výsledky experimentu, ve kterém zkoumal vliv užití zdvořilostních strategií v promptech na odpovědi generativního jazykového modelu ChatGPT. Úvodní teoretická část práce naštěstí doznala mnoha změn oproti krajně problematické semestrální práci. Podkapitola 1.1.1 byla doplněna o informace týkající se algoritmů strojového učení, avšak bez návaznosti na vybraný jazykový model, takže text zde působí dosti abstraktně a neukotveně. Oproti semestrální práci byly odstraněny nevyhovující definice odborných termínů z jazykového slovníku. Parafráze zdroje Tamkin et al. (2021) na str. 16 se blíží spíše přímé citaci, bylo by tedy na místě uvést i příslušnou stranu článku. Také by bylo vhodnější použít při popisu vlastností předešlých verzí daného jazykového modelu minulý čas. V podkapitole 2.2 rozhodně nelze souhlasit s tvrzením, že „in the workspace, people talk to their colleagues using highly formal and polite language“. Vítám rozšíření a zpřesnění podkapitoly 2.3. Z jazykového hlediska vnímám použití některých sloves uvozujících parafráze zdrojů jako poněkud těžkopádné. Druhá část práce, zabývající se samotným experimentem, je logicky a přehledně strukturovaná a po stránce jazykové dobře napsaná. Autor prokazuje své analytické schopnosti, smysl pro detail a orientaci v problematice. Chybí nicméně zamyšlení nad tím, zda i přes vyvrácení výzkumné hypotézy používat zdvořilost a z jakých důvodů. Anglický text celkově obsahuje jen několik málo drobných chyb v užití členů, prepozic a interpunkce. Český rozšířený abstrakt však nedosahuje požadované délky tří normostran a vyskytuje se v něm hned několik gramatických a interpunkčních chyb. Na bakalářské práce lze nahlížet také jako na prostor a nástroj pro učení se a snad i osobní růst. V tomto ohledu, domnívám se, předkládaná práce splnila svůj účel. Student se naučil navrhnout a provést experiment v oblasti lingvistické pragmatiky, musel vymyslet, jak jeho výsledky srozumitelně a přehledně prezentovat, seznámil se se základy práce s korpusy, dohledával detaily v jazykových příručkách, dokázal se vyrovnat se zklamáním v podobě vyvrácené hypotézy a přetavil výsledky svého bádání do několika doporučení pro uživatelstvo daného modelu. Při provádění a vyhodnocování experimentu si počínal proaktivně a kreativně (v dobrém slova smyslu). Práci hodnotím celkem 86 body.
Práce se podle zadání věnuje otázce zdvořilosti v komunikaci s umělou inteligencí. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se autor velmi podrobně věnuje zdvořilostním teoriím, shrnuje současné poznatky na základě studia množství odpovídajících zdrojů. Následuje vlastní experiment, který je opět velmi podrobně a správně popsán od metodiky po závěry včetně možných praktických dopadů vyplývajících z uvedených zjištění. V textu se nevyskytují větší problémy z hlediska jazyka a stylu, práce splňuje i formální náležitosti. Závěr: práce splňuje požadavky, doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 160822