ČERNÝ, J. Porovnání svařování ručním laserem a TIG metodou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.
Diplomová práce Bc. Jana Černého obsahuje 53 stránek textu, tabulek a obrázků. V přílohách, kterých je 13 jsou především tahové diagramy a fotodokumentace zkoušek. DP je zaměřená na porovnání klasické technologie svařování tenkých korozivzdorných ocelí obloukovou metodou TIG s novou metodou ručního laserového svařovnání. V rámci experimentu bylo provedeno svařování celé řady vzrorků na austenitické CrNi oceli tloušťky 2mm při předváděcí akci ručního laseru. Svařování metodou TIG bylo provedeno samostatně zkušeným svářečem. Zkušební svary laserového svařování z hlediska hloubky natavení nevyhověly požadavkům na kvalitní svar. Svary metodou TIG byly bez vad. Diplomant velmi dobře zpracoval všechny svarové spoje a vyvodil odpovídající závěry. V ekonomickém hodnocení je srovnání obou technologií a jejich návratnost nákladů. Diplomant splnil cíle zadání DP a doporučuji práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předložená práce s názvem: "Porovnání svařování ručním laserem a TIG metodou" se zabývá svařováním mimo konvenční metody i inovativní a progresivní manuální metodou svařováním laserem. Práce je rozdělena do praktického úvodu, rozboru, tří dalších kapitol a závěru. Práce začíná literární rešerží svařovacích technologií, odborně lépe technologií svařování, konkrétně ruční metodou TIG a laserem a jejich porovnáním. Následuje podkapitola o vadách svarů, která obsahuje z velkého množství normou zmíněných vad jen malý výčet. Navíc některé vady zobrazeny fotkou, některé obrázkem, bez souvislosti s materiálem a technologiemi řešenými v experimentu. Literární rešerže končí obecným popisem, rozdělením a vlastnostmi korozivzdorných ocelí. V této podkapitole bych si představoval více informací o svařitelnosti a problémech při svařování těchto korozivzdorných ocelí. Autor dále pokračuje experimentální částí. V návrhu experimentu je uvedena zmínka o koutovém svaru s přeplátováním. V dalších částech experimentu už uvedeno správně přeplátovaný svar. Podle cílů měl následovat výběr typu laseru, ale v práci je uvedeno, že byl zvolen konkrétní typ laseru pro ruční svařování. Následuje vizuální kontrola, makroskopie svarů, tahová zkouška a zkoušky tvrdosti. Mělo být spíše uvedeno provedení těchto zkoušek. Vizuální kontrola svarů je autorem správně obecně vyhodnocena, protože norma ČSN EN ISO 5817: kritéria přípustnosti vad, není zatím vhodná a harmonizovaná pro hodnocení vad na svarech svařovaných laserem. Rovněž mě překvapil pojem makroskopie svarů, odborněji mělo být hodnocení makro struktury svarů. Tahová zkouška je vyhodnocena závěrem do tabulky, opět bez přehledného zobrazení vyhovujícíh či nevyhovujících vzorků, stejně tak jako u předchozích zkoušek. Mikrotvrdost u laserového svaru měla být hodnocena spíše podle normy ČSN EN ISO 9015-2 nebo ČSN EN ISO 22826 jako zkouška tvrdosti při nízkém zatížení. U změřených tvrdostí mi navíc vadí, že bylo provedeno pouze u tupého svaru a měření koutových a přeplátovaných svarů chybí úplně. Experimentální část autor zakončil obecnými zásadami a doporučeními v technicko-ekonomickém zhodnocení. Technické zhodnocení je vlastně popis naměřených hodnot, bez vyhodnocení přípustnosti. Ekonomické zhodnocení je zobecněno na tři typy nákladů. Jeden z nákladů na operátora svařování, má být náklad na svářeče, protože se jedná o ruční technologie svařování, operátor svařování obsluhuje automat. V ekonomickém zhodnocení se mi oproti tomu líbí zpracování návratnosti investice. Vše podstatné je shrnuto v závěru. Za mě osobně práce obsahuje celou řadu formálních i v literární části uvedených odborných nepřesností, který si autor než je citoval mohl ověřit. Pár příkladů formálních chyb: formulace některých vět například cituji z rozboru: „ Pro účely této práce bylo zde umožněno ...“, tabulka 1 špatně naformátována, tabulky 9, 17, 18, 28, 29 i jině nejsou odsazeny od odstavců, což nevypadá vzhledově pěkně v kontextu celé stránky, obrázek 14 , 15 špatně čitelný, seznam použitých zdrojů má jiný font i velikost písma a jiné. Se zpracováním práce, pokud by neobsahovala větší množství jak odborných, tak formálních chyb jsem obecně spokojen. Očekával jsem od ní i po praktické stránce více informací o odlaďování procesu ručního laserového svařování i některá konkrétnější doporučení například z hlediska bezpečnosti práce s lasery. I přes zmíněné výtky autor prokázal dobré znalosti z oblasti konvenčních i nekonvenčních metod svařování, a proto jeho práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | D | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 149289