KUDELA, K. Knihovna pro práci se senzory umožňujícími distribuované výpočty v jazyce FORTH [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Cílem bakalářské práce pana Kudely bylo vytvořit v jazyce FORTH knihovnu pro práci se senzory umožňující distribuované zpracování dat a následně demonstrovat funkčnost této knihovny na několika vzájemně komunikujících jednotkách. Předložená práce vznikla jako přepracovaná verze neúspěšně obhajované práce studenta z roku 2023, kde problematická byla zejména samotná implementační praktická část. Ačkoli student přistoupil k řešení zpočátku poměrně aktivně a pravidelně stručně informoval o stavu řešení práce, velmi záhy prakticky přestal komunikovat, neboť se, dle svých slov, snažil vyřešit četné problémy. To následně zřejmě vyústilo v časovou tíseň. Rozpracovanou část práce jsem poprvé obdržel teprve týden před termínem odevzdání a měl jsem tak jen velmi omezenou možnost jakkoli reagovat či pomoct. Hotová práce mi pak byla předložena až v den odevzdání. Z pozice vedoucího práce tak musím konstatovat, že předložená práce vykazuje četné nedostatky, a to jak po stránce obsahové, tak i formální. Výsledek samotné implementační úlohy umožňující distribuované výpočty je pak trochu diskutabilní. Na druhou stranu je však třeba dodat, že zadání práce nebylo jednoduché a přesto student dokázal sestavit funkční, byť jednoduchou a omezenou, demonstrační úlohu požadovanou v zadání práce. Ačkoli mám tedy k samotné práci výhrady, doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnocení 50 b/E.
Předložená bakalářská práce se zbývá návrhem knihovny distribuovaných výpočtů v jazyce Forth s integrací RF modulů Nordic. Vlastní text práce je dělen do pěti logicky navazujících kapitol. První a druhá kapitola seznamuje čtenáře se základními konstrukty jazyka a dvěma vybranými klony jazyka Forth pro mikrořadiče. Třetí kapitola popisuje distribuované systémy s minimalistickým zaměřením na distribuované výpočty. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na vlastní implementaci, definici pojmu chytrý senzor a jejich příklady použití. Dále jsou diskutovány běhové prostředky (mikroprocesory), schémata propojení snímače a mikroprocesoru včetně metod vytvářejících síť. Poslední kapitola ověřuje funkce nových slov jazyka Forth a implementaci realizujících sestavení sítě a vlastní komunikaci. Z obsahového hlediska lze práci vytknout nedostatečný rozsah zpracování jednotlivých bodů zadání a nevhodně volené odborné výrazy vedoucí k závěru, že předkladatel vypracování práce nevěnoval dostatek času, resp. jsou prezentované znalosti na velmi nízké úrovni. Po technické stránce v práci chybí zapojení resp. propojení radiomodulu a mikrořadiče Atmega, které by definovalo dostatečně el. schéma. V práci je pouze graficky naznačeno propojení modulů a jejich pinů, což nedává ucelenou představu o fungování zapojení, kdy např. není jasné, kdo spíná napájecí napětí děliče pro PT1000 viz obr. 4.2. a jaká je celková přesnost tohoto referenčního napětí. V textu předkladatel zmiňuje, že je napětí třeba přípoji na „krátký okamžik“ nicméně nedefinuje, co je to krátký okamžik a jak je vyjádřen. Předkládanou bakalářskou prací jsem hodnotil již v roce 2023. Za rok řešení studentem došlo spíše ke kosmetickým úpravám - přeskládaní kapitol a drobným doplněním textu a minimální aplikaci distribuce výpočtů mezi jednotlivé uzly. Vlastní práce se zaměřuje primárně na komunikaci mezi senzory a sestavením sítě. Výběr senzoru měření teploty není optimální pro distribuci výpočtů s tím, že se v jednotlivých uzlech vyhodnocuje průměrná teplota a což je označeno jako distribuce výpočtů, byť se jedná o standardní filtraci signálu. Z hlediska zadání jsou v omezeném rozsahu splněny body 3 a 4, kdy opět chybí funkcionalita pro změnu algoritmu resp. funkcionality na jednotlivých uzlech. Komunikační protokol není zabezpečen proti chybám a není jasné, zda přijaté datové soubory jsou validní. Vzhledem k celkovému charakteru bakalářské práce a výše uvedeným nedostatků navrhuji práci hodnotit 50 bodů E.
eVSKP id 160053