DIZORZI, M. Adaptivní plánování trajektorie průmyslového robotu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student pracoval od začátku až do konce systematicky, zodpovědně a svědomitě, nedostal se ke konci do časové tísně a práci odevzdal s předstihem. Pravidelně navštěvoval konzultace, na které chodil velmi dobře připraven, s jasnými návrhy na další postup a vhodnými dotazy. Zadání patří spíše k náročnějším, vyžadovalo nastudování a důkladné pochopení několika různých systémů. Student tuto část zvládl výborně. Předložená práce splňuje veškeré požadavky zadání, v některých ohledech je dokonce překračuje. Je zpracována přehledně a srozumitelně. Teoretická část sice čerpá z menšího množství zdrojů, ale vzhledem k prakticky orientovanému zadání to není zásadním nedostatkem. Dosažené výsledky řeší všechny zadané problémy, student dokonce objevil a vyřešil několik dalších nad rámec zadání. Výstupy jsou plně funkční a použitelné v praxi. Na základě dosažených výsledků není pochyb o kvalitních inženýrských schopnostech studenta. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením A – výborně (94 bodů).
Práce bakaláře Matúše Dizorziho o rozsahu 67 stran je strukturována do 17 stran teorie, 40 stran praktické realizace a 10 stran příloh. Svým rozsahem odpovídá obvyklému rozsahu diplomových prací na UAMT. Práce je členěna logicky. Student v práci popisuje použitou teorii i své výsledky velmi edukativní a přehlednou formou, nedávající oponentovi prostor pro nalezení problémových oblastí teorie, které by student mohl přehlédnout. Práce má vysokou formální úroveň, je bez překlepů (vpodstatě nalezen pouze jediný překlep na s 41.). Student používá dostatečně ve své práci kvalitní literaturu, těžiště teorie zřejmě nastudoval z [5], prvních 7 odkazů jsou kvaliní recenzované zdroje zabývající se teorii, se kterou student pracuje. Zbývající odkazy (mimo [9] a [12]) jsou pouze katalogové listy nebo manuály. Zde bych studentovi vytkl, že by mohla být provedena lepší rešerše, zdali se studentovým problémem nezabýval někdo dříve, zdali neexistují řešení, se kterými se můžou studentovy výsledky porovnat. Práci mohu označit jako původní. Student splnil zadání ve všech bodech. První bod je popsán v kapitolách 3.3 a 3.4, druhý bod obsahuje teorii v kap. 2.2, 2.3, 3.1 a vlastní řešení v 3.2. Třetí i čtvrtý bod zadání jsou popsány na různých místech kapitoly 3, se shrnutím v kapitole 3.3.3. Pátý bod zadání není přímo rozebrán v práci, ale jeho splnění plně prokazují obrazové materiály v přílohách práce - kapitole 6. Z práce usuzuji, že student získal hluboké znalosti kinematiky stacionárních manipulátorů, což vyústilo ve vytvoření nejméně dvou nových algoritmů, jejichž účelem je zvýšení autonomie a bezpečnosti robotu. Tyto algoritmy jsou ale navrženy s tichým předpokladem konkrétní aplikace. Tyto předpoklady nejsou mnohdy v práci uvedeny, takže i přes veškoerou snahu studenta se může během použití stát, že selžou a robot vykoná nečekaný pohyb. Práce svědčí o magisterských schopnostech diplomanta. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 119316