BIDLOVÁ, J. Fotovoltaické články v architektuře [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2010.
Ing. arch. Jitka Bidlová v průběhu zpracovávání disertační práce prokázala znalosti ve zvoleném oboru, znalost základních metod vědecké práce a schopnost systematicky a samostatně vědecky pracovat. Veškeré povinnosti DPS zodpovědně plnila a v rámci studia se aktivně zúčastňovala formou přednášek konferencí, připravovala odborné worshopy a exkurze pro studenty, podílela se na výuce BSP a byla řešitelem grantů, které souvisely s tématem disertační práce. Dílčí výsledky disertační práce publikovala ve sbornících odborných domácích i zahraničních konferencí (Mezioborová konference Udržitelná energie a krajina, Vědecké konference doktorandů, Životní prostředí a ekologie, Zdravé domy a 4. Česká fotovoltaická konference), dále v časopisech ERA21, Kurs a PRO-ENERGY.
Disertační práce o průměrném rozsahu 133 stran včetně seznamu použitých zdrojů a početné grafiky a fotografiky je věnována: 1. Zcela aktuálnímu až módnímu tématu fotovoltaických článků v architektuře. Spolu s regeneracemi panelové výstavby a brownfields jsou netradiční a obnovitelné zdroje energie plně na pořadu dne a udrží se zde ještě dlouho - do doby, nejen zásadních inovací až objevů, která při současném postupu technologického vývoje přirozeně nastane. Bude řešit další aktuální těžkosti. 2. O metodě zpracování se autorka výslovně nezmiňuje, ale vyplývá z velmi logického - systémového - řazení jednotlivých částí práce od fyzikálních principů fotovoltaiky, jejich SWOT hodnocení až po konkrétní uplatnění v architektuře současné a prognózování fotovoltaiky v architektuře budoucnosti. 3. Cíle práce jsou formulovány na straně 21 a spočívají předně v encyklopedickém přehledu vývoje a současném stavu fotovoltaiky se zřetelem k české architektuře a urbanismu. Z hledisek tvůrčích, administrativních, ekonomických a ekologických - architektonických i ochranářských. Tohoto cíle bylo dosaženo, ale zde je nutno poznamenat, že převaha těchto cílů byla naplněna konstatováním, byť tvůrčí a komplexní inventarizace fotovoltaiky v architektuře. 4. Posouzení původních výsledků práce je obtížné. V převaze konstatování velmi kvalitně shromážděných faktů shledávám vlastní dílčí formulace autorky a její doporučení. 5. Význam práce tedy spočívá v komplexnosti shromážděných podkladů a hodnocení jejich realizačních podmínek - až po hledání budoucnosti ovšem na základě již vypracovaných futuristických projektů. Neškodila by vlastní, byť nepříliš reálná utopie autorky. 6. Práce vyniká přehlednou úpravou textu, který je proložen odpovídající grafikou a fotografiemi řady běžných, ale i inspirativních objektů. Ovšem kontrast realizované fotovoltaické architektury ve světě a našich nesmělých fotovoltaických panelů na střeše drůbežárny je až depresivní. Kéž by autorka této teoretické práce dospěla také ke vlastním realizacím. 7. Pokud by se disertace upravila na útlou informační příručku, byla by to inspirace nejen pro architekty, ale i developery. 8. Na základě prostudování práce ji plně doporučuji k úspěšné obhajobě. Doporučuji, aby autorka zmínila také jen prosté solární panely, které běžně řeší ohřev vody nebo vytápění. Vzorovým příkladem využití energie těchto panelů je komplex skladování, vysoušení a spalování odpadové dřevěné štěpky ve velikém ocelovém skladu ve vesnici Vitzenau při jihomoravské hranici v Dolním Rakousku. Tam je solárními panely a podlahovými kanálky vedeno teplo do velikého objemu dřevěné štěpky, která se shromažďuje po celou vegetační dobu a přesušená hmota je pak spalována ve fluidních kotlech, které vytápí celou vesnici o 1500 obyvatelích. Vedle tohoto běžného aktuálního využívání sluneční energie by mohl zaznít námět na využití fotovoltaiky v oblasti sci-fi. V příslušných časopisech, ale i ve sděleních dopravních inženýrů se objevují utopistické ideje o potenciálně převratném pohledu na silniční dopravu. Veškeré dálnice významné i méně významné komunikace by byly pokryty fotovoltaickou vrstvou, která by zásobovala troleje ve vozovce a na nich by se pohybovaly jen kabiny řízené počítačově na základě elektronického jízdního řádu s perfektním dodržováním rychlostních limitů a minimálních rozestupů mezi jednotlivými kabinami. Tak by mohla být mírně zpomalená doprava daleko bezpečnější a pohodlnější. Tento způsob dopravy na inteligentních silnicích je již v Německu zkoušen přirozeně s dotací trolejů ve vozovce z jiných než fotovoltaických zdrojů. Je přirozené, že fotovoltaický asfalt slunných oblastí by dotoval seveřany a noční jízdy by dotovaly oblasti, kde je již jasný den. Z této nekritické poznámky vyplývá, že fotovoltaika je perspektivní zdroj energie, ale i vývoje v jiných než energetických oblastech. V Ostravě dne 9.2.2010 Prof. Ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc. Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra architektury
1. Aktuálnost tématu : Planéta Zem je vo vesmíre výnimočná predovšetkým fenoménom života. Je to dané energiou Slnka, ktoré na ceste vesmírom sa nepatrným zlomkom energie pristaví i na Zemi. Zem, obdarená fosílnymi uhľovodíkovými zásobami sme najmä v krátkom zlomku času enormne vyčerpali a vraciame ich do vesmíru v podobe ľudstvo zničujúcej. Aj pri neurčitej dĺžke existencie ľudstva je treba hovoriť o úsporách a alternatívnych zdrojoch energie, alebo o obnoviteľných zdrojoch energie (OZE). Možností je viac - možno budovami priamo získavať energiu z prostredia, možno obmedziť a spomaliť únik energie z budov a možno vyrábať energiu pomocou tepelných čerpadiel, veterných generátorov a pod., avšak tu je vždy treba vložiť už vyrobenú elektrickú energiu. Pokiaľ sa nepodarí fyzikom uskutočniť reakciu syntézy hélia a vodíka pre získanie čistej jadrovej energie bude potrebné zintenzívniť zisky z prostredia, najmä však zo Slnka. Je veľmi prínosné, že téma fotovoltaiky v architektúre sa objavila a bude pokračovať. 2. Zvolená metoda zpracování: Doktorandka postupovala vo svojej práci logicky, analyzovala súčasný stav problematiky, dostupnú literatúru doma i v zahraničí, do problematiky vnikala i prostredníctvom aktívnej účasti na konferenciách a seminároch s témou fotovoltaiky a OZE a publikovala články v zborníkoch a odborných časopisoch. Pozornosť venuje fyzikálnym princípom FV článkov, ich inštalácii, návratnosti investícií a výnosnosti FV článkov, ako aj ich životnosti. Vhodne zvolila metódu SWOT, ktorá ju posúva ďalej v presvedčení o nutnosti využívania FV v architektúre. Ďalej analyzuje podmienky pre využitie FV v Čechách v súvislosti s platnými normami o ochrane prírody, krajiny a kultúrneho dedičstva. Na základe týchto analýz pristupuje k ťažiskovej kapitole č.7, kde podrobne uvádza technické možnosti uplatnenia FV článkov na budove, v krajine, meste , na vidieku a v pamiatkovo chránenom prostredí. 3. Splnění stanovených cílů : V súčasnosti sa architekti veľmi radi zmocňujú nových materiálovo-technologických ponúk stavebného trhu predovšetkým však za účelom efektu a originality. Je najvyšší čas, aby sa do povedomia architektov dostali snahy energetickej úspornosti. V súvislosti s tým prichádza doktorandka veľmi aktuálne, čoho dôkazom sú jej nasledovné stanovené a dosiahnuté ciele: - uchopenie problematiky fotovoltaiky architektmi - zohľadnenie činiteľov v oblasti FV, ktoré sa vzťahujú na profesiu architekta - aplikácia poznatkov pre konkrétne podmienky v ČR v oblasti tvorby krajiny, mesta, vidieka i kultúrneho dedičstva. 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému: Za osobný prínos doktorandky do riešenej problematiky považujem: - metodiku prístupu k problematike navrhovania FV, technické podmienky navrhovania konkrétne pre ČR - metodiku analyzovania možností umiestnenia FV v architektúre budov, voľných plôch, v krajine, v mestskom, vidieckom a veľmi dôkladne v pamiatkovo chránenom prostredí - analýzu charakteristických príkladov zo sveta pre jednotlivé situácie 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi: Prínos práce spočíva v komplexnom spracovaní témy využitia FV v stavebníctve a jej integrácie do designu budov aj ako prvku do urbanistických konceptov. Dizertačná práca pomôže rozšíriť informovanosť o fotovoltaike v architektúre nielen z hľadiska energetiky, ale aj z hľadiska jej prínosu do tvaroslovia architektúry v novom tisícročí. Poznatky z práce sú využiteľné v projekčnej praxi, ale aj v štátnej správe k vytváraniu stratégií využitia FV systémov v ČR. 6. Formální úprava disertační práce : Posudzovaná práca má 140 strán vrátane obrázkov, tabuliek , úvodu a záveru . Má 8 kapitol, prehľadné členenie, je spracovaná na vysokej grafickej úrovni vrátane poznámkového aparátu. 7. Publikování dílčích výsledků disertační práce: Pre konkrétne uplatnenie výsledkov skúmanej problematiky by bolo užitočné po malých úpravách túto dizertačnú prácu vydať ako skriptum alebo vysokoškolskú učebnicu pre nastupujúcu generáciu architektov 8. Jednoznačné stanovisko zda práci doporučuji - nedoporučuji k obhajobě Po podrobnom preštudovaní dizertačnej práce Ing. arch. Jitky Bidlovej konštatujem, že doktorandka sa dobre orientuje v problematike zvolenej témy, teoretické poznatky dokázala sumarizovať v kvalitnej doktorandskej práci, doporučujem ju k obhajobe a po úspešnom obhájení jej udeliť titul Philosophie doctor(Ph.D.) Otázky k obhajobě a připomínky disertační práci: K práci mám niekoľko nepodstatných pripomienok a otázok: - na str. 18 sa objaví symbol kWp, MWp, pričom nevedno či "p" nemá byť index a čo vyjadruje (je to od photo, alebo panel, alebo peak)?Ak je to známy dohovor, treba ho zverejniť - obr.11 na strane 41 je zaujímavý, ale nečitateľný, lebo je malý - str.45 južné svahy boli v Čechách vždy zmysluplne využité (napr.vinice), preto skôr sa pre FV využijú skalnaté a neúrodné svahy - str.82 "Solárny štadión Taiwan" je lepším príkladom pre krajinu ako pre mesto - str.90 -panelové sídliská sú vhodným miestom pre umiestňovanie FV najmä na strechy a fasády bytových domov, otázne je, kto túto investíciu zaplatí a aká je jej návratnosť - str.111-prímestské satelity vzhľadom na ich súčasnosť vyhovujú FV viac ako jestvujúce vidiecke sídla - pri niektorých grafoch chýba označenie zdroja, resp. autora Slovní hodnocení práce: Navrhujem, aby po úspešnej obhajobe bol doktorandke udelený titul vedecko-akademickej hodnosti PhD. Otázky a náměty k obhajobě:
1. Aktuálnost tématu Jedním z charakteristických znaků současnosti je hledání cest, které mohou vést k úsporám energie. Prvky, které jsou k tomuto účelu využívány, v mnohých případech velice úzce souvisejí s architektonickým dílem. Fotovoltaické systémy, které především s budovami vytvářejí nepřehlédnutelnou jednotu a jsou s nimi v interaktivním vztahu k nim rozhodně patří. Zvláště v současnosti, kdy se cena elektřiny získaná z konverze slunečního záření stává zajímavým obchodním artiklem, zaznamenáváme i v naší zemi nebývalý rozvoj zařízení pracujících na principu fotovoltaické přeměny. Proto lze téma disertační práce považovat za mimořádně aktuální, velmi dobře zvolené a odpovídající společenským potřebám. 2. Zvolená metoda zpracování Metody, které doktorandka použila, nejsou v disertační práci explicitně uvedeny. Po prostudování práce však mohu konstatovat, že se z převážné části jedná o analýzu a syntézu. Příkladem je kapitola 5 Analýza SWOT. Musím však také konstatovat, že některé části disertační práce mají jen informativní a málo propracovaný charakter. Například je v kapitole 2.1 nebo u kapitol 4.5 a 4.6, v nichž se objevuje pouze popis všeobecně známých souvislostí, na které již v dalších kapitolách není navázáno. 3. Splnění cílů vytyčených disertační prací Cíle jsou v disertační práci definovány a jsou zvolené v souladu s tématem práce. Doktorandka si za základní cíl vytkla zhodnocení vlivu prvků fotovoltaických systémů na budovy a zohlednění činitelů, kteří se vztahují k profesi architekta. V této části lze stanovené cíle považovat za splněné. Aplikace získaných poznatků do podmínek České republiky z pohledu technického, přírodního, legislativního, ekonomického, ochrany přírody a krajiny a kulturního dědictví jsou v disertační práci obsaženy, mají však podobu velmi stručných vyjádření. V souladu se stanovenými cíli jsou nejpropracovanější kapitoly věnované interakci fotovoltaických systémů s architektonickým dílem. Cíle determinované disertační prací byly, sice s uvedenými výhradami, v celém stanoveném rozsahu splněny a mají předpoklad stát se příznivou a hodnotnou základnou pro rozvíjení oboru. 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému Disertační práce postrádá vlastní vyhodnocení jejího přínosu pro rozvoj vědního oboru. Po jejím prostudování mohu konstatovat, že původní výsledky řešení vědeckého problému se nacházejí v kapitolách 7 (62 stran) a 8 (8 stran). 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Přes uvedené výtky je možno práci hodnotit jako přínosnou pro rozvoj vědního odboru. Přináší také poznatky, které najdou uplatnění v praxi. 6. Připomínky k disertační práci K disertační práci vznáším následující připomínky, popřípadě dotazy, na které prosím, aby disertantka reagovala v odborné rozpravě. 1. Na str. 42 se uvádí, že v České republice jsou podmínky pro využití energie slunečního záření pro výrobu elektrické energie obdobné jako v sousedních státech (Rakousko…). Je tomu tak skutečně? V disertační práci chybí pro toto tvrzení podklad. Zvláště, když je známo, že délka slunečního svitu je pro rakouské lokality výrazně příznivější. 2. V nadpisu kapitoly 6.3 na str. 44 i jinde se hovoří o výrobě energie. Je to správné? Je možné hovořit o výrobě energie? 3. Na str. 46 se hovoří o životnosti fotovoltaiky v rozmezí 15 až 20 let. Ve SWOT analýze se uvažuje s dobou 30 let. Prosím o vysvětlení. 4. Na str. 85 se hovoří o aplikací fotovoltaiky na pasivním domě ENERGY base ve Vídni. Co je myšleno termínem pokročilé zateplení? Jak je myšlena "výroba" solární a geotermální energie přímo v budově? 5. Na str. 101 se uvádí, že nelze apriori vylučovat citlivé užití některých moderních materiálů a konstrukcí. O jaké materiály a konstrukce se jedná? 6. Na str. 101 se uvádí, že v památkově chráněných územích jsou zcela nežádoucí výrazné umělé barvy. Jak potom doktorandka vnímá poměrně jasné barvy na některých historických stavbách v centru Brna, jako je Dietrichsteinský palác na Zelném trhu nebo Moravská galerie na Husově ulici? 7. Formální úprava disertační práce¨ Disertační práce má dobrou jazykovou úroveň. Doprovází ji jen malé množství překlepů a gramatických chyb. Nejzávažnější jsou na str. 15, kde v prvním odstavci není ve shodě podmět a přísudek a na str. 99 v prvním odstavci je nesprávně použita spojka "z". Všechny použité obrázky jsou v barevném provedení a mají dobrou kvalitu. Všechny jsou převzaty z webových stránek. Pouze je zarážející, že doktorandka nepoužila žádnou vlastní fotografii. Chybí fotografická dokumentace elektrárny z blízkosti naší školy, která se nachází na střeše Pedagogické fakulty MU v Brně. Také žádná z tabulek není autorská, nýbrž jsou citovaných pramenů. Totéž se týká použitých grafů. V seznamu literatury je uvedeno 63 položek z nichž 35, to je více než polovina, má původ v různých webových stránkách, což není možno chápat jako relevantní podkladový materiál pro vědeckou práci. Přesto, že doktorandka má vlastní publikační počiny, v disertační práci chybí na ně odkazy. Jejich použitím by bylo zřejmé, že se tématem dlouhodobě zabývá, sleduje jeho vývoj a sama přispívá k jeho kontinuálnímu rozvoji. 8. Závěrečné vyjádření oponenta Přes všechny výše uvedené připomínky mohu konstatovat, že disertační práce Ing. arch. Jitky Bidlové nese všech znaky, které jsou na ni po stránce obsahové i formální kladeny. Disertantka ve svém díle prokázala, že si osvojil principy vědecké práce a má tvůrčí schopnosti, které ji umožňují samostatnou teoretickou činnost v oblasti vědy a výzkumu. Proto disertační práci doporučuji postoupit k obhajobě, a po obhájení práce byl Ing. arch. Jitce Bidlové udělen titul doktor, psáno ve zkratce Ph.D. V Brně 10. února 2010 Oponentský posudek vypracoval: doc. Ing. Josef Chybík, CSc. Fakulta architektury VUT v Brně
eVSKP id 29912