DOHNAL, J. Měření koncentrací skleníkových plynů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Jan Dohnal se ve své práci zabývá vysoce aktuální problematikou měření koncentrací skleníkových plynů od historických souvislostí a klasifikaci jednotlivých skleníkových plynů, přes ideový návrh měřicího zařízení až po vlastní realizaci. Student zpracoval diplomovou práci v rozsahu 57 stran včetně všech příloh. Práci rozčlenil do pěti základních kapitol. Teoretická část zahrnuje problematiku klimatických změn a všech doposud známých souvislostí, které tento složitý proces ovlivňují. Součástí je také popis jednotlivých skleníkových plynů, včetně porovnání jejich základních charakteristik a přínosu k celkovému skleníkovému efektu, stejně jako metody, které se používají k vyhodnocování koncentrací jednotlivých plynů. Praktická část popisuje návrh a konstrukci částí hw i sw zařízení na měření koncentrace nejdůležitějších skleníkových plynů – freonů, oxidů dusíku a freonu. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Předložená práce a její zpracování nicméně splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Předkládaná diplomová práce pana Dohnala na téma Měření koncentrací skleníkových plynů, se zabývá problematikou měření skleníkových plynů, kdy výsledkem má být funkční vzorek, který měří a vyhodnocuje vybrané typy skleníkových plynů s ověřením vlastností. Diplomant v úvodu popisuje současný stav problematiky a zaměřuje se na popis vybraných skleníkových plynů a provádí rešerši dostupných senzorů a popisuje princip jejich funkce a jejich vybrané vlastnosti. V konstrukční části pak popisuje navržené řešení a návrh měřícího systému s programem. Práce je členěna do kapitol logicky. Po formální stránce je v práci obrovské množství chyb a překlepů a nesmyslných slovních spojení, což podstatně snižuje úroveň celé diplomové práce! Autor si mohl dát práci a text si po sobě přečíst! Některé převzaté obrázky jsou velice špatné kvality a ne všechny jsou citovány v textu. Místy jsou uváděny desetinné tečny místo čárek a místy nejsou dodrženy dolní indexy. U některých vzorců nejsou uvedeny jednotky (např. 5.1, aj.). Autor mylně popisuje rezistivitu a počítá elektrický odpor (vzorec. 5.7) V kapitole Úvod bych očekával úvod do problematiky, a jaké jsou cíle práce a ne popis jednotlivých kapitol. Také mi chybí diskuze, proč autor vybral právě řešení, které navrhuje. Z celé práce je patrné, že jediným kritériem a přínosem, který autor vidí je velice nízká pořizovací cena a dostupnost komponent v ČR. Chybí schéma zapojení pro jednotu LCD. Očekával bych fotodokumentaci celého zařízení v provozu. Chybí rozpiska součástek pro navrhovanou DPS. Autor píše, že zařízení by mohlo mít využití v laboratorní úloze, žáci by kupříkladu zjišťovali, z jakého materiálu se nejvíce odbourává metan, což je dost těžko představitelná aplikace, spíše bych mínil, že autor mohl implementovat do návrhu CO2 senzor a moha by se měřit koncentrace CO2 v závislosti na velikosti učebny, její obsazenosti, větrání, apod. Není jasné, podle čeho autor usuzuje, že měřená data jsou validní, jediným kritériem je lakonické konstatování že chyba od dat měřených ČHMÚ je 17%. Není jasné, jak k tomuto číslu autor vůbec došel. Celý systém sběru dat je vizualizován přes webové rozhraní thingspeak, kde jsou data zaznamenávána, zde je patrné, že systém funguje, na škodu je jen, že není zaznamenán delší vývoj v čase. Autor zadání tak jak bylo uvedeno, splnil, nicméně mohl k řešení přistoupit jinak, nehledě na to že od minulé verze DP se toho moc nezměnilo. Vzhledem k výše uvedenému doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm D
eVSKP id 103000