ČERNÁ, T. Město pod hvězdami [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2019.

Posudek vedoucího

Mléčka, Jan

Město, nad městem kopec a věže dvě tři čtyři. Nad kopcem nebe a slunce a vítr. A černý nebe. Vidět daleko, vidět vysoko, vidět sebe sama nekonečného a pomíjivého a důležitého a smutného s černou dírou v nenaplněném srdci. Vesmír plný hvězd.

Posudek oponenta

Synek, Ondřej

Popisem návrhu se netřeba zdržovat, proto rovnou k věci, tedy k hodnocení. Předně oceňuji autorčinu odvahu riskovat a vymyslet si sama celý záměr, zvolit místo, určit program. Pozorovatelna je nestandardní typologie a je dle mého soudu dobře zvládnutá, vše principiálně funguje a projekt je velmi dobře prezentován, ale přeci jen mám několik polemických bodů. Samotný program. Zdá se mi trochu předimenzován či naopak poddimenzován. Celá instituce, kterou vymyslela autorka sama, mi připomíná svým způsobem instituci jako Národní technické muzeum se zaměřením na vesmír, hvězdy a vůbec vše, co s tímhle tématem souvisí. Vidím autobusy školáků, rodiny s dětmi, vědce astronomy – není to pak malé? Nemělo by to být větší? Nechybí rozsáhlejší výstavní plochy, nechybí lepší stravovací zázemí, prostory kolem budovy – vstupu především, zázemí pro noční pozorovatele, venkovní expozice, atd, atd? Nebo naopak neměla by to být jen ta astronomická věž se skromným zázemím a drobnou výstavou, případně buřtostánkem – atrakce v polovině sobotní rodinné procházky? Architekt není naštěstí nikdy sám při sestavování stavebních programů, není to výsadně jeho kompetence, proto tento problém nepovažuji za zásadní. Stavba sama. Z celku mám drobný dojem nejistoty. Trojice věží, kvádr trčící z vršku kopce, chtělo by se říct tak nebo tak! Proč to není pouze trojice věží? Nebo jen ten blok vložený do vrcholku kopce? A proč tam vlastně není pořádný barák? Citem tvarované věže versus ostré hrany racionální bedny? Rozčiluje mne to, že nevidím jasný smysl pro dvě ze tří věží a nerozumím tomu. Proč když smyslem bylo zachovat tvar vrchu kopce, není tvar kopce zachován, ať to stojí, co to stojí?! Baví mne monumentální dispozice a oceňuji, že se jich autorka nezalekla, na mysl mi přichází Erik Asplund, římský Panthenon a nejvíce snad neolitické hrobky někde v Anglii. Nakládat s kruhem není snadné a autorka to relativně dobře zvládá. Vypíchl bych především vstup do expozice a šaten/pokladen oddělený sloupy. Vstup u projektu považuji za podceněné téma. Vedle toho, že si myslím, že podobná instituce má mít pouze jeden vstup, tak by to rozhodně neměl být pouhý banální portál tunelu. Vstup by měl být místem, kde se střetávají zaměstnanci i návštěvníci, má mít inscenovaný předprostor a samozřejmě, má v něm být promítnuta instituce, do které vede, včetně nápisu názvu, příkladem budiž právě Asplund, Panthenon i ty neolitické hrobky. To mi chybí.

eVSKP id 116241