ŠTULRAJTEROVÁ, L. Vlastnosti vláken na bázi polyhydroxybutyrátu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Studentka pracovala samostatně, splnila zadání, práci studentky nemám připomínek. Doporučuji k obhajobě se známkou A
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce Bc. Lujzy Štulrajterové se zabývá způsobem přípravy a vlastnostmi vláken na bázi poly-3-hydroxybutyrátu (PHB) ve směsi s kyselinou polymléčnou (PLA) v poměru 70:30 a nezbytnými aditivy jako jsou nukleační činidla a změkčovadla, modifikující rychlost krystalizace a mechanické vlastnosti. Laboratorně připravené série vzorků byly zpracovávány na třech typech zvlákňovacích strojů od nejjednodušších laboratorních až po čtvrtprovozní s vyšším výkonem. PHB i přes své stáří (poprvé popsán v 20. letech min. století) je polymerem stále aktuálnějším, neboť s novými technologiemi přípravy má naději naplňovat ekologické představy o ochraně životního prostředí. Zpracování na vlákna nepatří zatím k technologiím příliš úspěšným, vzhledem k inherentním vlastnostem PHB. Oponent proto cení jak výběr tématu, tak samotné výsledky práce, protože poskytly zajímavé a v budoucnu využitelné informace. I např. přes fakt, že zpracování na největší použité zvlákňovací lince se ukázalo neúspěšné, což jen ukázalo na důležitost řešení problematiky pevnosti taveniny PHB, aby tyto materiály mohly konkurovat polymerům komoditním. Práce poskytla velké množství dat o zpracovatelnosti (zvlákňovatelnosti) zkoumaných materiálů stejně jako o vlastnostech z nich vyrobených vláken. Z daných výsledků byly následně vyvozeny odpovídající závěry. Jako jedinou negativní stránku vidí oponent ve faktu, že cíl práce, přestože při čtení z práce sám vyplyne, není na jejím začátku explicitně definován. Tento fakt ale oponent přičítá opomenutí způsobenému zaujetím autorky pro danou problematikou, kdy přípravy vláken byly realizované na třech pracovištích v ČR a SR a jejím pohybem v prostředí, kde cíle byly zřejmé a pozornost se více soustředila na úspěšnost technické realizace. K obsahu práce jinak oponent nemá připomínek, snad pouze ke grafickému provedení, kde např. Teoretická část zpracovávající velké množství dat je mezi stranami 12-19 pro čtenáře poněkud jednotvárná a nějaké další členění nebo obrázky by text učinily stravitelnějším. Z formálních připomínek má ale oponent výhrady ke způsobu psaní citací, který je zastaralý a neodpovídá pravidlům používaným v mezinárodních impaktovaných časopisech. Tyto uvádějí všechny autory bud nejprve příjmením, nebo iniciálami ale nikdy ne kombinací obou. Rovněž křestní jména autorů nejsou uváděna. Autorka se však držela interních předpisů fakulty, které to tak vyžadují, není jí proto možno v tomto ohledu nic vyčítat. I přes některé vytčené nedostatky hodnotí oponent práci jako výbornou a doporučuje ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Logické členění práce | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Splnění požadavků zadání | B |
eVSKP id 105956