SIEGEL, J. Matematické modelování systému reverzní osmózy pro detekci estrogenů ve vodě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Bc. Jan Siegel při zpracovávání své diplomové práce prokázal velmi dobré schopnosti práce s odbornou literaturou, dobrou znalost práce v programu Matlab Simuling a i značnou laboratorní zručnost. To potvrzuje kvalita samotné diplomové práce, kde student v teoretické části pečlivě (a nakonec i gramaticky obstojně) zpracoval tematicky rozsáhlou problematiku výskytu, osudu, detekce a odstranění estrogenů z vod. V praktické části pak na základě údajů výrobce membrán a dat z odborné literatury vytvořil matematický model systému reverzní osmózy, který pak byl verifikován daty, které z velké části sám získal při práci s experimentálním zařízením reverzní osmózy v centru RECETOX. Student zvládl práci s aparaturou reverzní osmózy i aplikaci matematického modelu v krátkém čase, a to i díky osobnímu nasazení a aktivnímu přístupu při četných konzultacích s vedoucím i konzultantem ing. Martinem Mézlem. Díky značné míře samostatnosti se studentovi podařilo překonat i některé obtíže, které se při experimentální práci vyskytly (problémy spojené s velmi nízkými koncentracemi estrogenů, pomalý tok přes deskovou membránu, atd.), a sám (či po konzultaci s odborníky z oboru) navrhl a zrealizoval nápravu těchto nedostatků. Po formální stránce považuji diplomovou práci kvalitně a přehledně zpracovanou včetně dobré práce s odbornou literaturou. Dobré porozumění tématu potvrzuje závěrečná část Diskuze, kde autor na čtyřech stranách za pomoci odborné literatury diskutuje vhodnost vytvořeného modelu, shodu s experimentálními daty a případné příčiny odchylek od experimentálních výsledků. Výsledky získané v rámci řešení diplomové práce budou využity při přípravě publikace představující možnosti praktického využití této nové prekoncentrační metody v praxi.
Endokrinní disruptory jsou jednou z nejzákařnějších látek znečišťující dnes životní prostředí. Tématika práce je tak velmi aktuální a mohla by pomoci při praktických krocích v boji proti tomuto znečištění. Zadání práce bylo splněno v nadstandartní míře. Pro další modifikace modelu a přizpůsobení modelu na parametry jiných disruptorů však mohl být výsledný program v příloze vybaven podrobnějším komentářem a případně určitým uživatelským rozhraním pro celkově snažší navazující modifikace parametrů v budoucnu. Odborná úroveň textu je dobrá, autor pracuje s relevantními citacemi, více citací však mohl použít například při popisu biosenzorů v kap. 2.2. a také v Diskuzy na konci práce. Formální stránce práce je možno vytknout jen drobné nedostatky. V kapitole č. 1 by bylo dobré některé obrázky překleslit s použitím češtiny. V kapitole 2.1 by bylo dobré pro lepší srozumitelnost doplnit text i o přehledové grafické schema principu filtrace. V některých popiscích obrázků jsou pak drobné překlepy a nejednotný styl. Otázky na autora: Na straně 80 píšete o třech experimentech zakoncentrování EE2, kde se však jen jeden experiment podařilo kvatnifikovat do odevzdání diplomové práce. Jsou již nyní v době obajovy známy výsledky i zbývajících dvou? Mohl by jste více vysvětlit a případně graficky přehledově načrtnout kvantitativní úvahu v posledním odstavci diskuze?
eVSKP id 102398