ČERNÝ, M. Vliv skládkování na výhřevnost biomasy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.

Posudky

Posudek vedoucího

Lisý, Martin

Předložená bakalářská práce splnila zadání v celém rozsahu. Student pracoval samostatně, využíval získaných znalostí a dostupné literatury pro řešení bakalářské práce. U praktické části by bylo třeba se více zaměřit na zhodnocení výsledků a odvození obecných závěrů. Práce je zpracována přehledně, s minimem pravopisných chyb a překlepů. Po získání dalších teoretických i praktických zkušeností má student veškeré předpoklady stát se kvalitním odborníkem pro energetickou praxi. Předložená práce splnila veškeré požadavky a cíle zadání, práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením B/ velmi dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací B
Samostatnost studenta při zpracování tématu B
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Špiláček, Michal

Předložená práce měla za cíle provést rešerší biomasy jako paliva, spalování biomasy a vlivu klimatických podmínek na degradaci biomasy při skládkování a následně experimentálně ověřit vliv skládkování na parametry biomasy. I když byly všechny cíle práce splněny, výsledek bych popsal slovem „plytký“. Část práce zaměřená na vlastnosti biomasy a její spalování se problematikou zabývá povrchně a velmi zde chybí porovnání s tradičními palivy, takže není možné provést objektivní zhodnocení těchto vlastností. Spalování biomasy je omezeno pouze na existující technologie ohnišť kotlů. Problémy při spalování se zmiňují pouze spékaní popele, aniž by se jakkoliv zmínily o charakteristických teplotách popele a co je ovlivňuje nebo druzích biomasy, u kterých je spékání obvyklé. Emise při spalování biomasy jsou prakticky jenom výčet emisí, u kterých není pomalu ani nastíněno, co proč vznikají a jak proti nim „bojovat“. Emise TZL nejsou zmíněny vůbec. Je zde sice graf 2 o emisích NOx, ale ten nemá prakticky žádnou informační hodnotu vzhledem k tomu, že zde nejsou žádné další údaje o použitém zařízení („malé kotle“), na kterém se měřilo. Vliv klimatických podmínek na degradaci biomasy je popsán na jedné straně a je zde použit pouze jeden zdroj. Na rozdíl od tohoto je v experimentální části detailně popisováno navazování bavlněného vlákna pinzetou při jednom z experimentů. Experimentální část zpracovává měření vlastností 3 vzorků biomasy v průběhu 6 měsíců. Výsledky jsou zajímavé, ale vyvození závěrů z výsledků je opět „plytké“. Autor se zaměřuje na rozdíly mezi provedeným experimentem a literaturou, i když rešerše je v tomto ohledu nedostatečná, a navrhuje opatření pro věrnější replikaci hodnot z literatury i když neví, proč rozdíly vznikly, místo toho, aby se zaměřil na relativně zajímavý fakt, že malá skládka degradovala (možná) pomaleji, což by mohlo vést k jinému uspořádání skládek, jejich dispozic a logistiky. Přes všechny výtky práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod
Vlastní přínos a originalita
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii
Logické uspořádání práce a formální náležitosti
Grafická, stylistická úprava a pravopis
Práce s literaturou včetně citací
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 93000