Posudky

Otázky

• Kreslení slepých matric a svislých neodpovídá v některých aspektech běžným zvyklostem (např. některé tloušťky čar a textu, nadbytečné kreslení obkladů stěn apod.).
• Vzduchotechnické jednotky jsou ve strojovnách vzduchotechniky umístěny špatně – nejsou dodrženy nutné obslužné prostory. Chybí dostatečně velké dveře, nebo montážní otvor, aby bylo vůbec možno jednotku do strojovny dostat (ať už v celku, nebo po částech), atd.
• Z textu není jasné jaký je uvažovaný výpočtový teplotní spád v kotlovém okruhu zdroje tepla, ale je zde uvedeno, že bude zabráněno nízkoteplotní korozi. Je možné s jistotou zabránit nízkoteplotní korozi kdyby byla teplotní úroveň v kotlovém okruhu stejná jako v otopné soustavě která je 55/45 °C? Nebylo by vhodnější použít jiný kotel, např. nízkoteplotní, či kondenzační?
• V návrhu otopných těles není popsán vliv zakrytí tělesa, jejich umístění v místnosti, vztah k šířce okna apod. na jejich skutečný výkon.
• Zcela chybí dveřní, nebo stěnové mřížky v místnostech, kde je vytvářen podtlak, či přetlak. Vůbec není popsáno požární řešení objektu – dělení na požární úseky, protipožární izolace potrubí, požární klapky, větrání únikových cest, apod. Požární klapky jsou umístěny nahodile a v textu je pouze uvedeno že potrubí bude izolováno. Na kterých místech? Jakou izolací? Jaké požární odolnosti jsou uvažovány?
• Na straně 44 je nesprávně uvedeno využití ohřívače vzduchu pouze v letním období a nesprávně nazvána otopná voda vodou topnou. Uvažovaný teplotní spád je uveden 90/70 °C. Kde a jak bude tato otopná voda připravována?
• Proč je letní vnitřní výpočtová teplota ve výrobní a skladové hale volena 32 °C? Jak je myšleno ztrácení se tepla vypařováním na str. 35?
• Jaký byl volen výpočtový tlak atmosférického vzduchu a výpočtové parametry vnitřního prostředí pro psychrometrické výpočty? Chybí výpočet vlhkostních zisků místnosti a tedy i parametr pro posouzení reálnosti dosahovaných vlhkostních poměrů v zimním období.
• Nejzávažnější nedostatky diplomové práce se vyskytují při návrhu větrání kotelny. Průtok vzduchu je navržen pro větrání o stejné hodnotě jako průtoku vzduchu pro odvedení tepelné zátěže a to zcela nepochopitelně v zimním období! Navíc je zde uvažováno odvedení celého výkonu instalovaného kotle - tedy výkonu 40 kW. Vychází tak nápadně velké otvory a navíc - co by potom zbylo z výkonu kotle na vytápění?
• Venkovní jednotka split systému pro chlazení průmyslové části dle popisu obsahuje „kondenzátor a srážník“ ale už zde chybí kompresor.
• Rozdíl teplot se udává v kelvinech – viz str. 17 a 21. Na straně 21 je také uvedena nesprávně rovnice 2.3 – přebývá v ní exponent. Zcela nesprávně byl na str. 24 použit pojem „sociální zařízení“. Sociální zařízení je zařízení společenské sloužící potřebám společnosti jako je např. domov důchodců či hospic. Návštěva záchodů jistě není v naší kultuře věcí společenskou, stejně tak jako sociologie není věda o záchodech, sprchách a podobně. Některé obrázky, např. 5.2, 5.3, jsou velmi špatně čitelné.
• V diplomové práci byla pro výpočet tepelných ztrát využita již neplatná norma ČSN 06 0210 a nebyl tak zohledněn vliv tepelných mostů, který je v daném případě, kdy jsou použita okna s kovovým rámem, nezanedbatelný. Norma ČSN 06 0210 byla zrušena přibližně 3 měsíce před zadáním diplomové práce. Několik uvažovaných součinitelů prostupu tepla nesplňuje požadavky normy ČSN 730540 – 2, které jsou za zákona závazné. Diplomant při výpočtu součinitelů prostupu tepla nerozlišuje různorodost součinitelů přestupu tepla na vnitřních stranách konstrukcí vodorovných, svislých atd. Není také jasné proč uvažuje součinitel přestupu tepla pod podlahou 1.NP.
• Spádování tekutinových potrubí je řešeno zcela špatně - soustava by nemohla být vypuštěna a někde není spádování naznačeno vůbec, nebo jen 0,1 %. V půdorysech nejsou uvedeny dimenze a tloušťky stěn měděného potrubí. Připojení chladicího potrubí na vnitřní jednotky je vyřešeno nevhodně. Není zde také jasné, jak bude dosaženo hydraulického vyvážení a jak bude systém regulován.
• V rozvinutém řezu vytápění jsou zakresleny téměř všechny armatury, ale není zde zakresleno čerpadlo. Proč jsou v dimenzování potrubí otopné soustavy uvažovány tak extrémně nízké rychlosti proudění? Naopak rychlosti proudění vzduchu ve vzduchovodech se mnohde blíží k 10 m/s, což musí nutně vyvolávat nadměrný hluk a vibrace v odbočkách, kolenech, apod. Soudě podle uvažovaných rychlostí proudění v dimenzovaných soustavách nebyla pro vytápění i vzduchotechniku použita metoda postupného navyšování rychlosti. Jaká metoda byla tedy použita? Pro výpočet tlakových ztrát byly nesprávně uvažovány stejné součinitele tření v otopné soustavě a chladicí soustavě a byl tak pominut vliv teploty například na viskozitu a potažmo tak na měrnou tlakovou ztrátu třením.
• Fyzikálně není zcela korektní uvádět rovnost výkonu a průtoku – viz vztah 4.12, když obě veličiny mají zcela odlišné fyzikální jednotky.
• Proč je využito elektrického ohřevu vzduchu ve vzduchotechnických jednotkách uvedeného na straně 34? Je to ekonomicky výhodné, když je navrhovaný výkon ohřívače 85 kW a v objektu bude instalován teplovodní zdroj? Je vybavena nástřešní větrací jednotka BETA-9/6 obtokem rekuperátoru, který by byl výhodný pro letní období?
• V diplomové práci zcela postrádám posouzení hlukových poměrů ve vnitřním i vnějším prostředí.
• V návrhu větrání svařovny není uvedeno jaké materiály zde budou svařovány a není tedy možno posoudit, zda je navržený cirkulační systém možné použít.
• Největší chybou je však návrh podtlakového větrání kotelny, která je vybavena kotlem s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu. V tomto případě by mohlo snadno dojít k nefunkčnosti odvodu spalin a otravě osob vstupujících do kotelny!
• V celém objektu obecně není promyšlena celková energetická koncepce, nejsou vyřešeny návaznosti na ostatní profese. Některé systémy jsou zásobovány teplem teplovodně o různých teplotách a některé s velkým výkonem elektricky. Jak bude v objektu zajištěn ohřev teplé vody?
• Není zřejmé jak bude řešen odvod kondenzátu z vnitřních kazetových jednotek a jednotek split a tedy jestli je jejich navrhované umístění vůbec možné. V systému chlazení postrádám uvedení několika zásadních návrhových veličin, např. teplot, teplotního spádu, akustických veličin.