KOUDELKOVÁ, Z. Studium vlivu kvantových teček na biologické systémy a jejich komponenty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Studentka Bc. Zuzana Koudelková zpracovala diplomovou práci v oblasti nanomateriálů pro biomedicínské aplikace. Využití kvantových teček pro zobrazování cílových struktur či cílený transport léčiv jsou současnými trendy nanomedicíny. Návrh a příprava nových značek/nosičů se tak stává velkou výzvou dalšího výzkumu. Proto je právě znalost chování kvantových teček v prostředí in-vivo velmi důležitá. Z toho důvodu má předložená práce dopad nejen v oblasti vzdělávací, ale také v oblasti odborného výzkumu. Práce splňuje požadavky kladené jak na odbornou úroveň, tak i na formální zpracování. Studentka v průběhu vypracování závěrečné práce pracovala samostatně a s vysokým nasazením. Výborně zvládla nejen základní analytické metody použité v této práci, ale také metody potřebné pro přípravu kvantových teček a jejich základní charkterizaci. Velmi dobře studentka také zvládla práci s odbornou literaturou, což dokazuje množství citovaných zdrojů jakož i kvalitně provedená rešerše dostupných informací.
Diplomová práce Bc. Zuzany Koudelkové na téma Studium vlivu kvantových teček na biologické systémy a jejich komponenty je zaměřena na využití nanočástic, kvantových teček, což jsou polovodičové krystaly mající vhodné fluorescenční vlastnosti, které lze využít pro aplikace v biomedicíně. V teoretické části jsou definovány kvantové tečky, jejich struktura, různé formy přípravy, syntézy a také biosyntézy. Dále je popsáno využití kvantových teček v rámci konkrétních biomedicínských a bioanalytických aplikací. Výhradu bych měl jednak k umístění kapitolky o fluoroforech (ta by měla být spíše na začátku teoretického úvodu neb pojednává o obecných informacích) a také ke kapitolce o proteinech, kde se vyskytuje také příliš základních a obecných informací (a dále zdůvodnění této kapitoly v abstraktu bych také vynechal) a přitom zde mohli být uvedeny také jako příklad fluorescenční proteiny, vedle obrázků AMK s fluorescenčními vlastnostmi. Navíc pokud je hned v následující kapitolce vysvětleno, že o proteinech se tu píše hlavně kvůli modifikacím QDs (což mělo být uvedeno hned v úvodu kapitolky o proteinech), tak bych se zaměřil zejména na problematiku kritických AMK pro konjugaci, což je např. Cystein. Další kapitolky o funkcionalizaci a degradaci QDs vhodně vystihují současné možnosti. Experimentální část práce se zabývá charakterizací a testováním stability připravených kvantových teček v krátkodobém a dlouhodobém měřítku. Výsledky práce jsou shrnuty v podobě 49 grafů a 11 tabulek, které jsou okomentovány. To samo vyjadřuje, že byla provedena spousta práce a velká řada testů pomocí řady dostupných přístrojů. Studentka tedy navíc prokázala i schopnost orientovat se v různé instrumentaci. Celkový počet 56 citací svědčí navíc o dobrém přehledu autorky ve studované problematice. Vzhledem k výše uvedenému a i přes drobné nedostatky, které uvádím, práci hodnotím velmi kladně a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 84470