KNOTH, A. Experimentální porovnání výpočetních metod zatížení křídla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Jebáček, Ivo

Student si vybral téma zahrnující teoretické výpočty a jejich porovnání s experimentálně změřenými daty se zaměřením na zatížení malého etounu. V oblasti teoretického výpočtu zatížení si vybral dvě možné metody a na základě dodaných geometrických a aerodynamický charakteristik výpočet provedl. Dále připravil letový experiment jemuž předcházela kalibrace instalovaných tenzometrů na hlavním nosníku křídla letounu pro zjištění závislosti ohybového momentu na měřené deformaci. Následoval letový experiment z nějž diplomat stanovil zatížení křídla ohybovým momentem a provedl porovnání s výpočty. Práce je spíše stručnejsi, ale obsahuje vše co zadání požadovalo. Proto práci doporučuji k obhajobě. 

Posudek oponenta

Juračka, Jaroslav

Diplomová práce je psaná ve slovenském jazyce, proto se nevyjadřuji k odborným či slegovým výrazům ve slovenštině, přesto jsem skoro přesvědčen, že rozpětí křídla se neoznačuje jako „dlžka“, a označení veličiny není „Skratka“ a nepoužívá se termín „polkridlo“. Také používáme ocasní plochy (chvostové) a né zadní plochy. Autor občas kombinuje i anglické výrazy (viz prví odstave kap. 1). Nelze souhlasit s tvrzením v kap 3, že „Pri obratovej obálke je predpoklad letu v kľudnej atmosfére, tj. relatívna rýchlosť lietadla voči vzduchu je totožná s rýchlosťou voči zeme.“ Student prostě nepřesně interpretuje jednotlivé termíny a veličiny. Není také zřejmé, proč se zabývá předpisem CS-23 v případě UL letounu. Dále mám výhrady k obr. 4, kde by měl průvodič procházet bodem P, není definován poloměr R1 a R2, v rovnici 4.1 je užito b (rozpětí), přičemž má být použito b/2, v rovnici 4.2 není definována veličina s, levá strana rovnice 4.7 nedává korektní plochu čtvrtiny elipsy, navíc označení b a vyjádření rovnicí 4.8 je nevhodné. Dále se ve vztazích míjí indexy SAT a MAC. Student nevhodně interpretuje, vliv vztlaku trupu ve vztahu 4.10 a se vztlakem 4.11, což je zavádějící. V kapitole 4.3 student opět uvádí veličinu (viz rovnice 4.12), kterou nedefinuje. V kap. 4.5 není zřejmé proč autor použil CD0 o velikosti 0,01. Obdobně autor v kapitole 4.7 nespecifikuje celou řadu veličin. V rámci kap 5., je chyba ve vztahu 5.1. V kapitole 5.1 student nevhodně užívá G pro hmotnostní sílu, přičemž je toto označení typické pro tíhovou sílu. Dále pak využívá orientaci z osy ve směru „gravitace“, nikoliv tíhy! Kapitola 6, uvádí výstupy analýz z výše uvedených vztahů. Zde mám připomínky k Tab 4, kde veličina nazvaná klopení by měla představovat pohyb, avšak jednotka ve stupních spíše naznačuje polohu, tj úhel sklonu k podélné ose. Obdobně jednotkou ohybového momentu není mV/V. Obecně celá kapitola by si zasloužila uvést čtenáře do problematiky. Autor zde také přeskakuje mezi termíny rozložení a distribuce, v grafu 4 má označení liniového zatížení q, ale vztahy využívají označení l. Kapitola 6.5.2 by si zasloužila spíše označení Průběh posouvající síly než Celková hmotnostní síla, podobně kap 6.6, 6.7. V kapitole 7 student rozvíjí popis teorie nosné čáry. Opět problémem je terminologie, např. na str 43 mluví o síle namísto cirkulace, komolí jméno Žukovského, atd. Za hlavní nedostatek celé kapitoly považuji její převzetí z literatury [17], přičemž řádně ocitované jsou jen obrázky. A navíc nebylo cílem práce popisovat metodu, ale aplikovat ji. To nastává až v podkapitole 7.5. Zde studentovy vytýkám opět řadu nepřesností, např. graf 12, kde hmotnost křídla, jakožto skalár, je prezentována jako rozložení podél rozpětí a posouvající síla Q jako působící síla. Kapitola 8 popisuje experimentální měření pro ověření výpočtu. Opět se zde vyskytuje řada drobných nepřesností, vč. terminologie. Například letový plán má úplně jiný význam, než zamýšlená metodika zkoušky, význam slova váha a hmotnost je rozdílný a rozhodně tenzometr nelze označit slovem součástka. Nivelace letounu je popsána sporadicky. Také není zřejmý měřený třetí letový případ, uvedený jako: “ Posledný letový režim je rovnomerné ustálené vyberanie zatáčky“. Z popisu pak není zřejmé vyhodnocení měření, kde je prezentováno 6 měření vůči popsaným třem případům. Velikost chyby měření nebyla stanovena. Kapitola 9 srovnává metody výpočtu s měřením. Z vlastní podstaty měření ohybového momentu pouze v jednom řezu křídla je otázka korektnosti grafů rozložení posouvající síly a momentu podél rozpětí prezentovaný studentem. Význam kapitol 9.2 a 9.3 není zřejmý. Celkově práce zpracovává velmi zajímavé téma. Její kvalitu degradují terminologické nepřesnosti, místy nevyvážený popis a systematičnost zpracování. Cílem práce mělo být provedení výpočtu zatížení, příprava a provedení experimetu a srovnání výsledů s výpočtem. Z pohledu požadavk zadání je postrádáno dosazení a výsledky výpočtu, tj tabulkové hodnoty! Excelový soubor v příloze není adekvátní formou výstupu! Popis přípravy testu je také omezený, není popsáno měřící zařízení, zapojení, nastavení ústředy, atd. Popis dat z palubní avioniky je také omezený, stejně tak jako jednotlivé přepočty. Srovnání výpočtu a experimetu se scvrkol na šest hodnot. Není například ani vajádřena závislost ohynového momentu na násobku zatížení, případně rychlosti, atp. Předložená práce je terminologicky slabá, nedává kompletní "inženýrské" výstupy a systémový přístup, přesto práci doporučuji k obhajobě. Studentovi doporučuji pro obhajobu se více zaměřit na provedení vlestního experimetu a jeho vyhodnocení.

eVSKP id 158777